Perfektně udržované trávníky, které jsou nezbytné pro hraní golfu, vyžadují permanentní používání vysokých dávek pesticidů, herbicidů a fungicidů, které jsou při deštích často vyplavovány do blízkých vodních toků. Výzkumníci na University of Massachusetts Amherst vytipovali rostliny, které mohou být použity k vytvoření takzvaných „živých filtrů“, známých také jako vegetační filtrové pásy, na okrajích golfových hřišť k eliminování škodlivých pesticidů, které hrozí unikat dále do prostředí.
„Studie na golfových trávnících ukázala, že pět až deset procent celkového množství aplikovaných pesticidů se ztrácí odplavováním. V nejhorších případech může tato hodnota dosáhnout až třiceti procent,“ říká John Clark, profesor veterinářství a zoologie a vedoucí grantu. „Během pokusů ve skleníku jsme určili rostlinné druhy, které mohou snižovat množství určitých pesticidů v půdě až o 94 procent.“
Finance na tento výzkum poskytly US Golf Association, Umass Amherst Environmental Institute a Massachusetts Pesticide Analysis Laboratory. Dalšími členy výzkumného týmu byli Guy Lanza, profesor ekologie, Om P. Dhankher, profesor botaniky, pedologie a entomologie, postgraduální výzkumnice Katy Smith a absolventi Raymond Putnam (Ph.D) a Clifford Phaneuf (M.S.).
Podle Golf Course Superintendants Association of America bylo v roce 1996 ve Spojených státech více než 16 tisíc golfových hřišť. Když se k tomu přidá půda pokrytá trávníky kolem obytných domů, parky, sportoviště a trvalé travní porosty na farmách, tak je celková plocha pěstovaných travních porostů větší než Nová Anglie. Je třeba brát v úvahu i to, že golfová hřiště jsou budována rychlým tempem i v rozvíjejících se oblastech, včetně Asie a Mexika.
Společně se vzrůstajícím využitím a udržováním trávníků, přišla také zvýšená úroveň zájmu o možný vliv na zdraví člověka a volně žijících zvířat. „Trávníkové chemikálie jsou běžně objevovány v řekách, jezerech a vodních nádržích, stejně jako v podzemních vodách,“ říká Lanza. „Když už jsou jednou tyto chemikálie ve vodě, tak ovlivňují zdraví mnoha vodních organismů, v podstatě všeho od bakterií a řas po ryby a žáby. Ti také mohou znamenat zdravotní riziko pro člověka, ale to je zatím spíš otázka než tvrzení.“
.
Clark a Lanza vybrali deset rostlin pro skleníkovou studii, a to zejména podle jejich estetické hodnoty, zdokumentované historii v odstraňování pesticidů z půdy a jejich významu pro volně žijící zvířata. „Rostliny používané ve vegetačních filtračních systémech (VFS) mají nejenom přidat na kráse svému okolí, protože budou na místech, která jsou viděna a musí zapadnout do celkové kompozice prostředí, ale také musí být jejich použití praktické pro ta místa, kde budou pěstovány,“ říká Lanza. „Nemohli jsme použít například stromy, ačkoliv jsou některé těmi nejlepšími kandidáty na odstraňování znečišťujících látek, protože by mohly překážet golfistům.“
Kosatec druhu Iris virginica se stal jasným vítězem, díky schopnosti nejvíce snížit hladinu dvou běžně používaných chemikálií: insekticidu chlorpyriphosu o 76 procent a fungicidu chlorothalonilu o 94 procent, v půdě po třech měsících růstu. Ostatní rostliny, které se předvedly dobře ve skleníkových pokusech, byly například Tripsacum dactyloides, běžný „obyvatel“ mokřin na východě Spojených států, a Andropogon gerardii, jedna z nejčastějších vysokých prérijních trav.
Úspěšní kandidáti, určení ve skleníkovém pokusu, měly největší kořenové systémy, které poskytovaly rostlinám veliký povrch k absorbci pesticidů nebo jejich udržení v půdě, zatímco je rozkládají mikroorganismy. Velké kořeny také otvírají půdu a umožňují tak pesticidům pronikat k jejich kořenům namísto, aby byly z povrchu půdy spláchnuty do vodního toku, z něhož se pak stane „pesticidová stoka.“
Toto léto se rostliny ze skleníkového pokusu, stejně jako ostatní, začnou testovat v reálných podmínkách zařízení UMass Turfgrass Research v South Deerfield v Massachusetts. Dvanáct vegetačních filtrových pásů obsahující odlišné kombinace rostlin bylo vysázeno na podzim 2007 a jsou připraveny k hodnocení během jejich první vegetační sezóny. Polní testy budou dokumentovat, jak dobře rostliny „spolupracují“ v různých společenstvech, které kombinace rostlin tvoří nejlepší vegetační filtrační systémy (VFS) a poskytnou informaci o tom, jak jsou jednotlivé pesticidy rostlinami zpracovávány.
Na počátku budou VFS hodnoceny, aby se určila jejich schopnost odstraňovat pesticidy, které jsou běžně aplikovány na trávníky u obytných domů a v dalších zatravněných oblastech,“ říká Clark. „A jak budou tyto systémy jednou vytvořeny, tak VFS mohou být použity k testování jakéhokoliv souboru běžných škodlivých látek, o které by se měli zajímat majitelé domů, stavitelé a regulační agentury.
Zdroj: University of Massachusetts Amherst