V časopise Nature ukazují izraelští výzkumníci, že při rozhodování si lidé i včely pravděpodobněji sází na riskantnější možnost – spíš než na přijetí té bezpečnější varianty – pokud jsou rozdíly mezi možnými výsledky snadno rozlišitelné. U obtížně rozlišitelných rozdílů mezi jednotlivými možnostmi si obě skupiny zvolí s mnohem větší pravděpodností tu bezpečnější variantu, i když se pravděpodobnost úspěchu nezměnila.
Výzkumníci z Technion-Israel Institute of Technology na Tel Aviv University a Hebrew University pomáhají osvětlit příčinu toho, proč se lidé přiklánějí k výběru jistoty, když jsou rozdíly mezi možným výsledkem – jakým je například výhra peněz při hře nebo návratnost finanční investice – těžko rozeznatelné.
Jak na to šli u lidí…
V testu, kterého se účastnilo 50 vysokoškolských studentů, si pokusné osoby vybíraly mezi dvěma neoznačenými počítačovými tlačítky. Stisknutí jednoho z tlačítek přineslo zisk 3 kreditů se 100% jistotou, zatímco stisknutí druhého vedlo k získání 4 kreditů, ale pouze s 80% pravděpodobností. Účastníci se tyto varianty dozvěděli pouze prostřednictvím toho, jak se jim výsledky ukazovaly na obrazovce, tedy metodou pokus-omyl.
Testované osoby musely učinit 400 takových rozhodnutí a výsledkem bylo, že měly větší sklon k výběru „rizikovější“ strategie, když byly zisky reprezentovány takto jednoduchými čísly (tj. „3 kredity“ a „4 kredity“). Výsledky byly podobné, tj, když byla čísla 3 a 4 nahrazena snadno rozlišitelnými nepravidelnými skvrnami, které obsahovaly buď 30 nebo 60 bodů. Ale jakmile byla čísla nahrazena skvrnami složenými ze 30 a 40 bodů – kde rozlišení té „lepší“ varianty už nebylo tak snadné – zaměřily se pokusné osoby na jistější výsledek, tj. ten který se objevoval se stoprocentní jistotou.
A jak u včel?
V dalším pokusu byly podobným způsobem testovány včely. Tentokrát vědci využili včelího čichu a 2mikrolitrových kapek cukerného roztoku o různých koncentracích. Výzkumníci nejprve testovali včely na volbu riskantní a bezpečné alternativy při 10% a 5% koncentracích cukru. Ve druhém pokusu byl „zisk“ obtížněji rozeznatelný kvůli použití 6,7% a 5% koncentrace, ve třetím pokusu bylo v obou alternativách 6,7 %.
Včely musely v průměru učinit 32 takových rozhodnutí., kdy jim bylo dáno na výběr mezi dvěma vůněmi, každé prezentované dvakrát jednu vteřinu ve střídavém pořadí. Výsledkem bylo zjištění, že včely mají také sklon k riskantní strategii pouze tehdy, když byl rozdíl v nabízených koncentracích snadno rozpoznatelný, podobně jako tomu bylo u jejich lidských „protějšků“.
Podle profesora Ido Ereva z Technion Faculty of Industrial Engineering and Management, mohou být některé praktické důsledky tohoto výzkumu k vidění v analýze významu prosazování určitých pravidel na pracovišti. Výsledky tedy naznačují, že:
- důsledné a stálé prosazování pravidel je nutné, protože pracovníci postupem času začnou pravděpodobně ignorovat rizika – zejména pokud již dříve něco v rozporu s pravidly udělali a nedostavil se postih,
- pracovníci si musí být stále vědomi stanovených pravidel, přestože od počátku určitě počítali s tím, že budou muset dodržovat spoustu pravidel (například nosit ochranné brýle), ale pokud není rutinně vyžadováno jejich dodržování, tak to často končí jejich porušováním,
- přísné postihy, které nejsou vždy uplatněny, nebudou pravděpodobně účinné, ale mírné, důsledně dodržované systémy odměn a trestů ano.
Zdroj: American Technion Society.