Vědci z italsko-amerického týmu, vedeného Elsou Addessiovou z římského Consiglio Nazionale delle Ricerche, nesvěřili malpám skutečné peníze. Nahradili mince a bankovky drobnými předměty a opice nejprve naučili vyměňovat tato platidla za různé pamlsky. Například za plastikový hrací žeton dostaly malpy oblíbenou sušenou meruňku. Mosazný háček mohly vyměnit za kousek mnohem méně oblíbeného sýra. V další fázi pokusu si malpy vybíraly mezi různými potravinami a stanovily tak žebříček popularity pamlsků. Vědci volili porce tak, aby se jeden kousek nejoblíbenější potravy vyrovnal v očích opice dvěma porcím méně oblíbených pamlsků nebo čtyřem kouskům nejméně oblíbené potraviny.
Následně vědce zajímalo, jestli se znalost rovnice „jeden kousek meruňky = čtyři kousky sýra“ promítne do volby opic i v případě, že dostanou na vybranou mezi plastovými hracími žetony a mosaznými háčky. Malpy zvládly úkol napůl. Při volbě skutečných potravin nezaváhaly. Pět kousků sýra pro ně mělo vyšší hodnotu než jedna meruňka. Také mosazným háčkům přisoudily mnohem nižší hodnotu než plastovým žetonům. Dokázaly tak, že vidí za háčkem sýr a za žetonem meruňku. Háčky se ale ukazovaly jako mnohem „slabší měna“ než žetony. Aby se malpy vzdaly žetonu, museli jim vědci nabídnout mnohem více háčků, než kolik odpovídalo skutečné „kupní síle“ obou symbolických platidel. Výsledky studie přinesl prestižní vědecký časopis PLoS ONE.
„Malpy jsou schopny stejného rozhodování, jak se skutečnou potravou, tak i se symbolickými předměty,“ shrnula výsledky bádání Addessiová v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature. „Rozhodování o symbolických předmětech je pro ně ale výrazně obtížnější.“
Potíže při výběru různě cenných symbolů nejsou nijak neobvyklé. Mají je například i malé děti. Kalkulace se symbolickými předměty zvládají až ve vyšším věku. Ostatně ani dospělí lidé se nechovají v podobných situacích vždycky úplně racionálně.
Při nákupech například utrácíme mnohem ochotněji „abstraktní“ peníze z platebních karet, než skutečné bankovky a mince z peněženky. Malpy dělí od člověka asi 35 miliónů let samostatného vývoje. Přesto je u nich patrný základ symbolického myšlení. Opice mají s rozhodováním o symbolech potíže, ale v principu je zvládají.
„Bylo pro nás velkým překvapením, když jsem odhalili tuto schopnost u živočicha, který je člověku evolučně tak vzdálený,“ přiznala Elsa Addessiová.
Kořeny lidského symbolického myšlení tak zjevně sahají mnohem hlouběji do minulosti, než jsme si ještě nedávno mysleli.
Záběry z pokusů:
Opička Charlota má na výběr pamlsek nebo tři kusy méně oblíbeného sýra parmazán. (4.79 MB MPG)
Volba mezi pamlskem a třemi slunečnicovými semeny. (4.78 MB MPG)
Volba mezi třemi semínky slunečnice a kouskem málo oblíbeného parmezánu. (4.56 MB MPG)
Volba mezi pěti semínky slunečnice a pamlskem. (5.82 MB MPG)
Volba mezi třemi zelenými žetony a jednou pochoutkou, přičemž hodnota jednoho žetonu je jedno slunečnicové semínko. (5.28 MB MPG)
Volba mezi třemi černými umělohmotnými kroužky (každý s hodnotou jednoho kousku sýra) a jedním zeleným žetonem (s hodnotou jednoho pamlsku). (9.35 MB MPG)
Volba mezi jedním černým kroužkem (s hodnotou jednoho kousku sýra) a čtyřmi mosaznými háčky (každý o hodnotě jednoho slunečnicového semínka). (10.39 MB MPG)
Volba mezi zeleným žetonem (jeden pamlsek) a pěti mosaznými háčky (každý o hodnotě semínka). (5.53 MB MPG)
Volba mezi šesti mosaznými háčky (každý představuje semínko) a zeleným žetonem (představujícím jeden pamlsek).ˇ (12.60 MB MPG)
Pramen: PloS ONE