Klidný a nerušený spánek je stále vzácnější. Mnoho lidí má potíže s usínáním, častým buzením se v průběhu noci, nočními můrami, neklidem, unaveností a podobnými příznaky nekvalitního spánku. Poruchy spánku nelze přehlížet, protože jejich důsledkem mohou být nejenom únava, podrážděnost a snížená výkonnost v práci nebo ve škole, ale postupem času se mohou přidávat další problémy, ať už rázu fyzického nebo psychického. Příčin, které vedou k poruchám spánku, může být mnoho od stressu doma, ve škole nebo v zaměstnání, přepracování, nerespektování biologických cyklů, nadměrného používání mobilních telefonů a ve vyjmenovávání by se dalo pokračovat ještě dlouho.

 
To je důvodem proč se problematice spánku a bdění věnuje mnoho lékařů a výzkumníků. Někteří z nich se sešli ve dnech 7. až 12. června 2008 na 22. výročním setkání Associated Professional Sleep Societes (APSS) nazvaném SLEEP 2008, v marylandském městě Baltimore.

 

Skřivánci a sovy
Možná i Vy používáte oblíbené rčení: „Ať vstávám kdykoliv, probouzím se kolem půl jedenácté.“ Pak zřejmě také patříte k takzvaným „sovám“, u kterých na rozdíl od „skřivánků“ začíná období nejvyšší aktivity odpoledne, zvládnou bez problémů pracovat nebo studovat dlouho do noci, ale ráno je nemůžete dostat z postele a celé dopoledne se tváří, jako právě probuzená Šípková Růženka. „Skřivánci“ dokáží vyskočit z postele za kuropění a téměř okamžitě nasadit plné tempo, ovšem večer by šli „spát se slepicemi“ a jakákoliv činnost v pozdní večerní dobu je pro ně obtížná.

 

Jen málo šťastlivců si může svou pracovní dobu přizpůsobit svému tělesnému rytmu, ti ostatní se musí přizpůsobit pracovní době, kterou jim „nadiktoval“ zaměstnavatel nebo společenské zvyklosti. V porovnání s dospělými, jsou na tom žáci a studenti o poznání hůře, protože dospělý má alespoň částečnou možnost volby takového zaměstnání, které nejenom pracovní náplní, odpovídá jeho zájmům, ale vyhovuje i pracovní dobou jejich typu. „Sova“ zřejmě nebude hledat práci, která začíná v pět ráno… a „skřivánek“ nejspíš nepůjde pracovat do nočního klubu. Ale školní výuka (bez ohledu na typ školy) začíná vždy ráno a hlavní „nápor“ tedy přichází v dopoledních hodinách, a tak jsou „sovy“ v nevýhodě, protože jejich organismus prostě nedokáže dopoledne pracovat tak efektivně jako odpoledne a večer.

 

Studentské zkušenosti
Studie, kterou vedla Ana Allen Gomes z University of Aveiro v Portugalsku, se zaměřila na 1 654 studentů univerzity, jejichž vyučování obvykle začínalo v 9 hodin dopoledne. Studenti vyplnili národní verzi dotazníku Composite Morningness Questionnaire, který ještě navíc obsahoval dotazník s otázkami o jejich spánkových zvyklostech (například době spánku, kdy jdou do postele a kdy vstávají). Odpovědi byly použity ke stanovení týdenních/víkendových nepravidelností ve spánkových zvyklostech.

 
Výsledky odhalily, že studenti, jejichž biologický rytmus byl orientován večerně („sovy“) vykazovali během týdne spánkový dluh (větší než denní typy – „skřivánci“), který pak kompenzovali spánkem o víkendech, nepravidelnosti v cyklech spánku a bdění a pozdější dobu usínání a buzení se. Tyto výsledky tak poukazují na nesoulad mezi jejich biologickým cyklem spánku a bdění a dopoledním rozvrhem hodin.

„Tato zjištění, společně s dalšími studiemi, nás zavedly k pevnému přesvědčení, že minimálně u dospívajících a mladých lidí mohou „sovy“ čelit vážné nevýhodě, když jsou nuceni dodržovat rozvrh dopolední výuky,“ řekla Gomesová. „Jestliže existují rozdílné denní typy, které se liší člověk od člověka, můžeme z toho vyvozovat, že jakýkoliv jednotný rozvrh výuky je pravděpodobně nevhodný. Sdílíme myšlenku, že moudřejší alternativou by byla možnost minimálně dvou rozvrhů (ranní/odpolední), čímž by oba denní typy mohly získat.“

 

Užitečnější je si přispat
Něco podobného, i když u mladší věkové kategorie, potvrdila studie, kterou vedla Orna Tzischinsky, PhD z Emek Yezreel College v Izraeli, s využitím 47 dětí ze dvou tříd základních škol, které byly na dva týdny rozděleny na pokusnou a kontrolní skupinu. V prvním týdnu pokusná třída začala vyučování o hodinu později než je obvyklé (v 8:30), zatímco kontrolní skupina začala v obvyklou dobu (v 7:30). Ve druhém týdnu obě třídy začínaly v 7:30. Děti měly dodržovat obvyklý režim, pokud jde o spánek a bdění a nosily „aktigraf“, který monitoroval tyto cykly spánku a bdění. Pátý den každého týdne žáci absolvovali kognitivní test.
Podle výsledků se během prvního týdne experimentální třída v průměru probouzela o 51 minut později než kontrolní třída, zatímco během druhého týdne se experimentální i kontrolní skupina budila ve stejnou dobu. Čas, kdy žáci chodili spát, a spánková účinnost zůstala stejná během obou týdnů.
„Kognitivní testy ukázaly v prvním týdnu lepší výkony u pokusné skupiny ve srovnání s kontrolní skupinou,“ říká Tzischinsky. „Výsledky demonstrují, že delší trvání spánku při pozdějším zahájení vyučování pozitivně ovlivňuje kognitivní funkce.“

 

Mobily škodí spánku
Studie, která byla zpracována Gaby Badre, MD, PhD, ze Sahlgren´s Academy ve švédském Gothenburgu, si opět „vzala na mušku“ používání mobilních telefonů mezi dospívající mládeží.
„Závislost na mobilním telefonu se stává běžným jevem. Mladí lidé velmi často pociťují tlak party, která vyžaduje, aby zůstávali neustále vzájemně propojeni a dostupní v kteroukoliv dobu. Snižuje se věk, od kterého děti začínají používat mobilní telefony. A krom jiného se tu zdá být i spojitost mezi intenzivním používáním mobilních telefonů a chováním ohrožujícím zdraví, například kouřením a konzumací alkoholu,“ řekl doktor Badre.

 

Dospívající, kteří nadměrně používají své mobilní telefony, jsou více náchylní k přerušovanému spánku, neklidu, stresu a únavě. To je závěrem studie, do které bylo zapojeno 21 zdravých mladých lidí ve věku mezi 14 a 20 lety s pravidelným rozvrhem práce nebo studia a bez jakýchkoliv problémů se spánkem.

Pokusné osoby byly rozděleny do dvou skupin: kontrolní skupinu tvořili tři chlapci a sedm děvčat a pokusnou skupinu tvořili tři chlapci a osm děvčat. Úkolem kontrolní skupiny bylo uskutečnit za den méně než pět hovorů mobilem a/nebo poslat pět textových zpráv, zatímco v pokusné skupině byl počet hovorů a/nebo textových zpráv za den stanoven na více než patnáct.

 

Pro porovnání obou skupin byly všemi účastníky studie vyplněny dotazníky týkající se jejich životního stylu a spánkových zvyklostí. Výsledkem porovnání osob intenzivně využívajících mobilní telefon s osobami, které jej používají pouze omezeně, bylo, že mladí lidé s nadměrným používáním mobilních telefonů (ať už k hovorům nebo posílání zpráv) byli neklidnější s lehkomyslnějším životním stylem, vyšší konzumací stimulujících nápojů, obtížným usínáním a přerušovaným spánkem a větší náchylností ke stresu a únavě.

„Pro mladé lidi je kvalitní spánek, trvající alespoň devět hodin mimořádně důležitý,“ zdůrazňuje nejenom Badre. Je nezbytné zvýšit mezi mladými lidmi povědomí o negativních vlivech nadměrného používání mobilních telefonů na charakter jejich cyklů spánku a bdění, včetně nebezpečí vážných zdravotních rizik, zhoršování pozornosti a kognitivních problémů.

 

Zdroj: American Academy of Sleep Medicine