Nedávná analýza skončila závěrem, že kouření je rizikovým faktorem i pro vznik demence. Ačkoliv výzkum, týkající se nalezení spojitosti mezi kouřením a kognitivními funkcemi (myšlením, učením se a pamětí), bylo u starších osob obtížné vůbec provádět, protože mnozí účastníci studie se buď „zapomněli“ vrátit k následnému vyšetření (což možná také svědčí o poruše paměti) nebo zemřeli na některou z nemocí spojených s kouřením. (což může naznačovat, že kuřáci umírají dříve, než se demence stihne plně projevit). O to cennější jsou získané a statisticky potvrzené výsledky.

Poznatek, že kouření má vztah k předčasné demenci není výsadou středoevropanů. K podobnému výsledku dospělo statistické šetření provedené u seveřanů (Scottish Mental Survey). I na nich vědci dospěli k závěru, že se kuřáci ocitají v začarovaném kruhu. Čím déle kouří, tím více jim klesá IQ – a tím obtížněji si zřejmě uvědomí, že to nejlepší, co můžou pro sebe a své okolí udělat, je zamáčknout posledního vajgla do popelníku a jednou pro vždy s kouřením skončit. (Behaviors, 2004, vol. 30, str. 77)

Séverine Sabia, M.Sc. z Institut National de la Santé et de la Recherche Médicale ve Villejuif (Francie) s kolegy analyzovali data od 10 308 úředníků ve věku 35 až 55 let sídlících v Londýně, kteří byli zapojeni do studie Whitehall II v letech 1985-1988. Byl jim proveden test paměti, logického myšlení, slovní zásoby a vyjadřovacích schopností. V rámci vyšetření byli také dotazováni nejen na své kuřácké zvyklosti, ale i na další záležitosti týkající se jejich životního stylu. To se opakovalo v letech 1997-1999 s celkem 5 388 osobami a za dalších pět let ještě jednou s 4 659 pokusnými osobami.

U osob, které kouřily již na počátku studie, byla mnohem vyšší pravděpodobnost úmrtí během následujících 17 let dalšího zkoumání a tím se také snížila pravděpodobnost, že se zúčastní dalších kognitivních testů. V prvním kole kognitivních testů byli ti, kteří kouřili s větší pravděpodobností v nejhůře hodnocené skupině (nejslabších 20 procent) v porovnáním s těmi, kteří nikdy nekouřili. U těch, kteří s kouřením přestali, byla na počátku studie o třicet procent menší pravděpodobnost než u kuřáků, že budou mít chudou slovní zásobu a nízké hodnocení vyjadřovacích schopností. Jedinci, kteří přestali s kouřením v průběhu studie, také vykazovali zlepšení v dalších na zdraví příznivě působících návycích, jako je nižší konzumace alkoholu, vyšší fyzická aktivita a konzumace většího množství ovoce a zeleniny.

Poznatky z této studie:

1.) Kouření ve středním věku je spojeno se špatnou pamětí a poklesem logického myšlení.

2,) U bývalých kuřáků, kteří již dlouhodobě tomuto zlozvyku neholdují, jsou méně pravděpodobné problémy s pamětí, slovní zásobou a vyjadřovacími schopnostmi.

3.) Přestat s kouřením ve středním věku znamená celkové zlepšení životního stylu směrem ke zdraví prospěšnému chování.

4.) Výsledky založené na velké skupinové studii britských úředníků ve středním věku naznačují, že spojení mezi kouřením a duševními schopnostmi v pozdějším věku, by mohlo být podhodnoceno, kvůli vyššímu riziku úmrtí a neúčasti na kognitivních testech u kuřáků.

Na lehkou váhu by tyto výsledky neměli brát především ti, kdož jsou středního věku a mají kognitivní poruchy. Mohou se díky kouření propracovat k demenci podstatně rychleji.

Zdroj: JAMA