Výzkumné zařízení spadající pod americké ministerstvo zemědělství přichází s novinkou virtuálního plotu, nebo chcete-li, ohrady. Dean M. Anderson ze Zemědělské výzkumné stanice v Las Cruces již provádí u hranic s Mexikem pokusy s prototypem zařízení, které monitoruje a řídí pohyb zvířat ve volné krajině a dokonce je schopno nahánět zvířata do míst kam je potřeba.
Anderson a zemědělské výzkumné zařízení už na řešení problému nejsou sami. Spojili se s pracovníky jednoho z nejprestižnějších akademických pracovišť - Massachusettského technologického institutu v Cambridge. Tam Andersonovy představy zhmotnili do zařízení, jež nazvali Ear-A-Round (EAR). V podstatě jde o jakýsi chomout prošpikovaný elektronikou.
Vědci z laboratoře umělé inteligence vyfešákovali kravskou řídící jednotku pro virtuální plot tak, že už není odkázána na externí zdroj proudu. Dobíjení baterií vyřešili pomocí solárních článků. Do zmíněného chomoutu toho vědci nacpali povícero: procesor, paměťové čipy, WiFi pro vzdálenou komunikaci s řídícím pultem, audio systém, jednotku pro elektrošoky, GPS přijímač a sadu senzorů jako například magnetometry a akcelerometry, které evidují orientaci těla a směr pohybu zvířete.
Obojek je tak schopen vyhodnotit chování zvířete a podle situace mu dává povely od důvěrně známého halekání kovbojů pro shromažďování stáda, přes méně příjemné tóny sirény, až po mírné elektrické šoky. Ty samozřejmě jen v případě, pokud je tvrdohlavého jedince přimět k poslušnosti.
Jak je to s objevem doopravdy
Možná si vzpomenete, že na Oslovi jsme o virtuálních plotech již psali. Šlo o výsledek práce doktora Andrewa Fishera a jeho kolegů z australského CSIRO Food Futures Flagship. Ti měli v provozu svůj prototyp virtuálního oplocení již před rokem! Australská virtuální ohrada je stejně jako ta americká, založena na principu satelitní navigace GPS a také je určena k nošení na kravském krku. I v australském případě zařízení sleduje aktuální polohu zvířete a když se kráva začne přibližovat hranici virtuálního plotu, reproduktor umístěný v obojku začne vyluzovat nepříjemný zvuk.
V čem se tedy tyto dva systémy liší? Až na malé odchylky prakticky v ničem. Australský systém byl pro začátek vybaven pouze bateriemi s kapacitou na týden provozu. Američané to jen vylepšili o fotovoltaické články, které baterie dobíjejí.
U amerického systému možná stojí za zmínku vylepšené audio. Zatímco australský prototyp měl na obojku k vyluzování nabádajících zvuků jen jeden reproduktor, americký systém lépe využívá poznatků etologie a umožňuje věrně reprodukovat povely na něž jsou zvířata zvyklá. Američané z toho udělali jakési chomoutové stereo. Má to svojí logiku. Směrování zvuků do příslušného ucha dokáže lépe zvíře „vysvětlit“, kterým směrem natočit hlavu a jaký směr pohybu se od něj vyžaduje. Princip ráznějšího domlouvacího nástroje na kravskou trucovitost je u obou systémů stejný. Australané uvádí jeho parametr v impulsech o 250 miliwattech. Chytřejší americký systém by měl umět i toto domlouvání odstupňovat.
Co dodat? Snad jen, že se ukázalo, že krávy nejsou tak hloupé, jak se myslelo a že stačí pouhá hodina tréninku s obojkem v oplocené ohradě a zvíře spolehlivě pochopí, co znamená zvukový signál a co má udělat, aby ustal. Obavy z plašícího se stáda, které nechápe, co se od něj chce, se nepotvrdily. Od pastevního hospodaření řízeného satelitem si hodně slibují nejen chovatelé skotu, ale též ochranáři. Oplocené pozemky, které jsou překážkou pro migrující zvířata, by se měly stát minulostí. Nový způsob chovu hospodářských zvířat by měl přispívat k udržení biodiverzity divokých zvířat. Hlavním přínosem by ale mělo být snadné vytyčování nových hranic pozemků, koridorů pro přesun zvířat, snadné dávkování pastvy. Elektroničtí kovbojové sedící krávě za krkem by měli umožnit farmářům chovat zvířata efektivněji, lépe využívat dostupné pozemky a uspořit pracovní síly.
Video ukázka: „Australský chovu skotu ve virtuálním oplocení“
Malé rozlišení Vyšší rozlišení
Pramen: USDA/Agricultural Research Service , CSIRO (Australia)