Podle nové studie je u šestnácti- a sedmnáctiletých dárců krve významně pravděpodobnější výskyt zdravotních komplikací spojených s dárcovstvím, jako jsou například mdloby nebo zvýšená tvorba modřin.
„Neustálá potřeba a vzrůstající poptávka po krevních derivátech vyžaduje, aby krevní banky nepřetržitě udržovaly odpovídající zásoby krve, a to navzdory zmenšujícímu se počtu vhodných dárců, který je v současnosti odhadován na pouhých 38 procent dospělých Američanů,“ napsali autoři. Transfúzní centra již učinila mnoho kroků k získání většího počtu vhodných dárců, a to včetně prosazování legislativní úpravy, která by umožnila odebírat krev i od šestnácti- a sedmnáctiletých středoškolských studentů v těch státech, kde to dosud není dovoleno.
Doktorka Anne F. Eder, Ph.D. z Amerického červeného kříže, Washington, D.C., a její kolegové vyhodnotili nepříznivé účinky dárcovství krve u šestnácti- a sedmnáctiletých osob a porovnali je s účinky zjištěnými u starších dárců. Data byla získána z devíti transfúzních center Amerického červeného kříže, která rutinně odebírají krev od 16- a 17letých dárců – skupiny, která poskytuje přibližně 80 procent jejich dodávek při odběrech krve na středních školách.
Komplikace (jako mdloby a zvýšená tvorba modřin) se objevily po 10,7 procentech odběrů u dárců ve věku 16 a 17 let, po 8,3 procentech odběrů u 18- a 19letých a pouze u 2,8 procen odběrů u dárců ve věku nad 20 let. Šestnácti- a sedmnáctiletí dárci mají statisticky významně vyšší pravděpodobnost výskytu ztráty vědomí a větších komplikací než starší dárci. Zranění mající přímou souvislost s mdlobami nebyla příliš obvyklá (celkem 86 případů u 16- a 17letých dárců, tj. 5,9 případů na 10 000 odběrů krve), ale byla 2,5krát častější u 16- a 17letých než u 18- a 19letých a dokonce 14krát pravděpodobnější než mezi dárci nad 20 let. Téměř polovina všech zranění se objevila u 16- a 17letých dárců a mnoho takových příhod (například naražení, tržné rány vyžadující šití, zranění zubů, zlomeniny čelistí) bylo natolik vážných, aby vyžadovaly další lékařské ošetření.
U šestnáctiletých dárců, u kterých se vyskytly byť jen minimální komplikace, se prokázala nižší pravděpodobnost opětovného darování krve v průběhu následujících 12 měsíců než u stejně starých dárců, jejichž darování krve proběhlo bez problémů („návratnost“ 52 % vs. 73 %).
„V důsledku jakékoliv negativní zkušenosti se zmenšuje pravděpodobnost dalšího darování krve a zvyšuje se tím možnost, že takový „krátkodobý zisk“ krve od příliš mladých dárců způsobí jejich odrazení od pravidelného darování krve v dalších letech. Tato zjištění se dotýkají zejména doby, kdy se transfúzní stanice stávají závislé na tom, jak mladí dárci udržují odpovídající zásoby krve,“ uvádí zpráva.
„Tato data, o běžných a neobvyklých komplikacích u dárců krve, by měla být vzata do úvahy, zejména v době, kdy jsou státními orgány přehodnocovány věkové limity. Poměrně srovnatelné účinky u 16- a 17letých dárců a vzrůstající podíl komplikací v porovnání s mladými dospělými a dospělými, naznačují potřebu důsledného přístupu. Transfúzní stanice mají povinnost nepřetržitě monitorovat jakékoliv ohrožení dárců krve a vyvinout veškeré možné úsilí k dosažení co nejnižšího možného podílu případných komplikací. Ačkoliv nulové riziko zřejmě nebude dosažitelné ani u dospělých, podíl komplikací u mladých dárců volá po pokračující pozornosti a trvalém úsilí, které bude neustále zaměřené na bezpečí dárců,“ shodli se autoři.
Zdroj: JAMA