Někteří lidé tvrdí, že žádné globální oteplování neexistuje a zpochybňují spoustu studií, které dokazují opak, jiní zastávají názor, že sice existuje, ale příčinou nejsou skleníkové plyny a už vůbec ne člověk. Pragmatičtí lidé se zabývají otázkou, jaký vliv bude mít globální oteplování na věci pro člověka nejen důležité a potřebné, ale i radost přinášející, jako je třeba víno.
Že je to otázka ožehavá a důležitá dokazuje konání hned dvou konferencí na toto téma počátkem roku 2008.
„Víno a globální oteplování“ na domácí půdě
Jedna konference se konala v sobotu 23. 2. 2008 na Moravě, přesněji v Hotelu Buchlovice. O významu celé akce jasně svědčí i fakt, že pozvání na ni z rukou senátora Josefa Vaculíka osobně převzali prezident republiky Václav Klaus a ministr životního prostředí Martin Bursík. Byla to od pořadatelů dost odvážně zvolená kombinace hostů, o kterých se všeobecně ví, že mají rozdílný názor nejen na oteplování. Nakonec se této akce ani jeden z nich nezúčastnil, ale na kvalitě setkání to rozhodně neubralo.
Na konferenci zaznělo celkem 17 zajímavých příspěvků. Každý z přednášejících se s tématem „popral“ po svém – básníci lyricky, vědci analyticky, spisovatelé filozoficky, novináři fakticky a vinaři prakticky. Nechyběla ani přiměřená porce humoru.
Ve světě bylo o mnoho vážněji
Pěstování a výroba vína je významným zemědělským odvětvím s celosvětovým dopadem. To také zřejmě bylo jedním z důvodů, proč konference „Klimatické změny a víno“, která se konala v Barceloně 15. a 16. února letošního roku, už tak komorní nebyla.
Setkalo se na ní více než 350 účastníků ze čtyřiceti zemí celého světa. Byli mezi nimi pěstitelé a výrobci vína, sommeliéři, odborníci z akademické obce na enologii i klimatologii, obchodníci i novináři. Václava Klause tentokrát nikdo nepozval, na rozdíl od nositele odlišných myšlenek a Nobelovy ceny Alberta Gora, který sice nebyl přítomen fyzicky, ale prostřednictvím videokonference promluvil k účastníkům setkání. Jeho projev si můžete poslechnout na ukázce.
VIDEO: Albert gore
Během dvou dní zaznělo na konferenci mnoho inspirujících a zajímavých příspěvků, dokazujících, že vliv globálního oteplování na světovou produkci vína není tak jednoznačný, jak by se při pohledu z moravského sklípku mohlo zdát. Oteplování v našich podmínkách zpravidla znamená, že jeden vynikající ročník je střídán druhým, protože léta okolo přelomu tisíciletí kvalitním vínům u nás opravdu přála. Ale ne všude na světě bylo tolik důvodů k optimismu. Globální změny, které přinášejí teplo do chladnějších oblastí pěstování révy, jsou pro vinaře v těchto oblastech většinou žádoucí. Horší situace nastává na „druhé straně“ pásem pěstování révy, kdy v teplých oblastech mohou ještě větší horka vést k neblahým důsledkům. Vysoké teploty, které přicházejí zpravidla spolu s nedostatkem vláhy, mohou přinést markantní snížení úrody.
Tento důsledek globálních klimatických změn, negativně ovlivňujících pěstování révy, je očekáván v různých vinařských oblastech světa. Kombinace teplé suché zimy a ještě suššího horkého léta může znamenat propastný pokles úrody a nejistotu výsledků hospodaření především v Austrálii, jižní Africe a některých oblastech Ameriky. Ale ani další vinařské oblasti nemusí být tohoto negativního vlivu ušetřeny. Jedním ze závěrů, na kterém panovala téměř obecná shoda, bylo, že se v následujícím období budou prakticky všechny vinorodé oblasti světa, snad s výjimkou Evropy, více či méně potýkat s nedostatkem vláhy. Českým, stejně jako francouzským vinařům, takové předpovědi klimatických změn spíše nahrávají. Na druhé straně to ale může znamenat i to, že se některé oblasti, které se dnes sice klimaticky k pěstování vína příliš nehodí, mohou „zítra“ stát „vinařskými tygry“ a velmocemi pěstování vína. Hodně se v této souvislosti mluví o Číně, kde jsou některé oblasti půdním složením (a budoucím klimatem) velmi vhodné k tomu, aby tato země vinařskému světu ještě pořádně zamotala hlavu.
Jedním z vážených hostů a zástupců akademické obce, který se dlouhodobě a velmi podrobně zabývá vlivem klimatických změn na pěstování vína ve vinařských oblastech na celém světě, je Greg Jones ze Southern Oregon Univesity.
V jeho příspěvku zaznělo, že ve 27 sledovaných vinařských oblastech Evropy, Afriky, Severní a Jižní Ameriky a Austrálie došlo za padesát let k nárůstu průměrné teploty ve vegetačním období o 1,3 °C a mimo ně dokonce o 1,4 °C. Oteplovací trend je mnohem zřetelnější ve vinařských oblastech severní polokoule. V devíti sledovaných vinařských oblastech Evropy (od Španělska po Slovensko) dokonce došlo od roku 1950 do roku 2004 k nárůstu průměrné teploty ve vegetační sezóně o 1,7 °C, přičemž k posunu došlo hlavně u minimálních, nikoli maximálních, teplot. To způsobuje, že réva raší v průměru o šest dní dříve a vyzrává dokonce o 17 dní dříve, přičemž první mrazíky přichází dle oblasti později o 4 až 18 dní. Do budoucna to může znamenat obtížnější podmínky například pro výrobu takové speciality, jakou je ledové víno. A v důsledku toho bude ledové víno na trhu zřejmě stále vzácnější.
Některé příspěvky, které na konferenci zazněly, byly poněkud absurdní, jak už se to v diskusi o oteplování stává i mnohde jinde. Oxid uhličitý, který bývá vydáván za hlavní příčinu oteplování, je produkován rozličnou lidskou činností. Tento skleníkový plyn je uvolňován i při kvašení cukrů vinného moštu na alkohol. A dá se to docela dobře spočítat. Proto Pancho Campo ve své prezentaci uvedl, že z jednoho litru moštu o cukernatosti 22° se kvašením uvolní 107 g CO
Pro hrubou orientaci v tom, kolik toho vína nacestují po světě, se stačí podívat do regálu v kterémkoliv supermarketu. I v Česku dnes běžně najdete vína pocházející z celého světa: od Austrálie, přes jižní Afriku, po Argentinu, Chile či Kalifornii. A když se tohle všechno spočte, tak dle pana Campa světové vinařství (při roční produkci, dopravě a prodeji zhruba 2,7 miliardy litrů vína) přispívá produkcí přibližně 5,336 miliónů tun CO2. To je přibližně jedna desetina procenta celkového množství CO2 vyprodukovaného člověkem. A je to stejné množství jaké projde za rok výfuky jednoho miliónu aut.
Jaké změny se dají očekávat ve vínech v souvislosti s globálním oteplováním?
Vína budou mít vyšší obsah alkoholu a vyšší pH než v současnosti.
Bude se měnit odrůdová skladba a budou se objevovat nové odrůdy, které budou lépe odolávat změněným podmínkám.
Některá červená vína možná nebudou mít takovou barvu jako dnes. Také se dá očekávat větší příklon k červeným vínům, a to hlavně v souvislosti s možností pěstovat tyto odrůdy i v oblastech, kde v dnešní době nedávají příliš stabilní a uspokojivé výsledky.
Budou se stále více rozšiřovat nové způsoby balení vín, které zlevní jejich uchování, přepravu a usnadní spotřebu, například lze očekáván nárůst způsobu balení zvaného „bag in box“.
Budou se objevovat vína z produkce bio a organického vinařství. A určitě se také objeví vína z nových vinařských oblastí. Co byste řekli na takovou Anglii nebo třeba Dánsko? Inu necháme se překvapit.
Zdroje: Climate change and wine
Josef Vaculík