Současné předpovědi klimatických změn, tak jak byly publikovány v poslední zprávě IPCC, vzaly v úvahu pouze změny založené na budoucím složení atmosféry. Použití této metody je vhodné spíše pro dlouhodobé předpovědi změn klimatu, jakou by byla například předpověď toho, jaké klima bude panovat na konci jedenadvacátého století. Pro účely předpovědí krátkodobějších trendů, tedy jak bude například v následujících desetiletích, potřebují tyto modely doplňující informace o přirozených klimatických výkyvech, a to především těch, které jsou spojeny s oceánským prouděním.

 

Noel Keenlyside

Během posledních desetiletí byla pravidelně překonávána teplotní maxima. Nová studie publikovaná v květnovém čísle renomovaného vědeckého časopisu Nature, naznačuje, že může být v příštím desetiletí očekávána jistá „úleva“, protože přirozené klimatické výkyvy by mohly dočasně ovlivnit dlouhodobý oteplovací trend. Tento poznatek byl zjištěn výzkumníky z Leibniz Institute of Marine Sciences (IFM-GEOMAR) v Kielu a Max Planck Institute (MPI) pro meteorologii v Hamburgu.

 
Noel Keenlyside: „Kromě koncentrací skleníkových plynů používáme v našich klimatických modelových simulacích i zaznamenané SST z posledních desetiletí. Tato metoda byla úspěšně aplikována na sezónní předpovědi a předpovědi El Niño. SST ovlivňuje proudění vzduchu a výměnu tepla mezi oceánem a atmosférou, a tak oba tyto faktory působí na oceánské proudění. Výsledky jsou velmi povzbudivé a ukazují, že minimálně v několika oblastech na světě je možné předpovídat přirozené klimatické kolísání v desetiletém časovém horizontu. Evropa a Severní Amerika jsou dvě z takových oblastí, protože jsou ovlivněny Severním Atlantikem, respektive tropickým Pacifikem.

Zvětšit obrázek

Graf dosavadního vývoje a předpovědí: Červenou čarou je znázorněn dosavadní vývoj naměřených hodnot. Černá čára ukazuje vývoj získaný pomocí počítačové simulace bez použití dat z měření teploty oceánů. Zelená ukazuje snížení trendu oteplování ke kterému dojde po zahrnutí „oceánských dat“ Jsou zde vyznačeny průměry desetiletí a chybové značky udávají rozptyl předpovědí. (Credit: Image courtesy of Leibniz Institute of Marine Sciences)

Vědci z IFM-GEOMAR a z MPI vyvinuli metodu odhadu vlivu oceánského proudění vycházející z měření teploty hladiny oceánu (sea surface temperature, SST). Využili sérii posledních teplotních záznamů, které jsou dostupné v dobré kvalitě, přičemž globálně pokrývají přinejmenším posledních 50 let. S těmito doplňujícími informacemi mohou být predikovány přirozené klimatické výkyvy, které modifikují dlouhodobý oteplovací trend. Vylepšené predikce naznačují, že globální oteplování se bude během následujících 10 let mírně oslabovat. To ale vůbec neznamená, že nebude vystřídáno obdobím s prudším nárůstem teploty.

Johann Jungclaus: „Je to jako jízda z pobřeží do hor, kdy projíždíte kopce a údolí než dorazíte na vrchol. V některých ročních působeních obou jevů, povedou antropogenní klimatické změny a přirozené desetileté výkyvy k mnohem výraznějším vzestupům teploty než by předpokládal jednoduchý trend.“

 

 
Mojib Latif: „Jen abychom to vyjasnili: neuvádíme, že antropogenní klimatické změny nebudou tak zlé, jak se dříve myslelo. To, co říkáme je, že kromě oteplovacího trendu je tu i kolísání, které v následujících letech pravděpodobně povede k nižšímu teplotnímu vzestupu, než jaký bychom mohli očekávat na základě odhadů vycházejících ze současných trendů.“

„Desetileté klimatické predikce nejsou předpovědí počasí,“ rozvádí tuto myšlenku dále profesor Latif: „Tyto předpovědi nám sice neumožní říci vám, zda budeme nebo nebudeme mít v severním Německu bílé Vánoce v roce 2012, ale budeme schopni stanovit tendenci k tomu, zda některé desetiletí bude nebo nebude teplejší nebo chladnější, než je průměr. Samozřejmě vždycky pouze za předpokladu, že nenastanou žádné další nepředvídatelné události, jakou je například velká erupce sopky, která může mít také podstatný vliv na naše klima.“

Zdroj: Leibniz Institute of Marine Sciences.