Vědci z CCAB (Cardiff Centre for Astrobiology) sestavili počítačový model pohybu naší Sluneční soustavy a zjistili, že „poskakuje“ nahoru a dolů přes rovinu naší Galaxie. Když projde skrz nejhustší část roviny, gravitační síly obrovských oblaků plynu a prachu vypudí komety z jejich zásobárny v Oortově oblaku. Ty se pak dostanou do vnitřních částí Sluneční soustavy a některé z nich se mohou srazit i se Zemí.
Tým zjistil, že projdeme (Sluneční soustava) přes galaktickou rovinu každých 35 až 40 miliónů roků a v té době se zvýší šance na srážku s kometou desetinásobně. Důkazy přinášejí nálezy kráterů na Zemi. Větším počtem srážek trpíme každých asi 36 miliónů let. „Je to krásné srovnání toho, co vidíme na Zemi a co očekáváme od galaktických výzkumů," řekl William Naper (CCAB).
Období „kanonády“ kometami se také shoduje s hromadnými vymíráními, takovými jako dinosaurů před 65 milióny let. Naše současné postavení v Galaxii ukazuje, že jsme nyní „velmi“ blízko k dalšímu takovému období.
Efekt „poskakování“ byl možná špatnou zprávou pro dinosaury, ale paradoxně by mohl pomoci život rozšiřovat. Podle vědců při impaktech vyhozené trosky obsahují mikroorganismy, které jsou pak roznášeny napříč vesmírem.
„Je to klíčový výsledek, který umísťuje život komet na pevný základ a ukazuje možný mechanismus rozšiřování života v Galaxii,“ řekl Chandra Wickramasinghe (ředitel CCAB).
Autoři William Napier a Janaki Wickramasinghe publikovali svou práci v měsíčníku britské Královské astronomické společnosti „Monthly Notices Royal Astronomical Society“.
Nalin Chandra Wickramasinghe, ředitel CCAB (vlevo), William „Bill“ M. Napier (CCAB), Janaki T. Wickramasinghe (CCAB)
Zdroj: Cardif University