Když se dvě černé díry sloučí, vzniklé gravitační vlny se skrz galaxii šíří rychlostí světla. Protože vlny jsou vyzařovány hlavně v jednom směru, černá díra je přinucena odrazit se v opačném směru. Výsledkem je katapultování černé díry ven z jejího normálního umístění v jádru galaxie. A pokud je tato rychlost „vykopnutí“ dostatečně vysoká, černá díra může úplně uniknout z gravitačních „spárů“ mateřské galaxie a pak volně „plout“ vesmírem mezi galaxiemi.
Objev černé díry odpovídající těmto požadavkům je prvním přímým pozorováním svého druhu. Vedoucí projektu Stefanie Komossa (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo) potvrdila, že ve vzdálenosti okolo 10 miliard sv.l. byla černá díra hmotnosti několika 100 hmotností Slunce vyhozena rychlostí asi 2650 km/s (9,5 miliónů km/h). Černá díra je obklopena diskem plynu a předpokládá se, že se z něho bude černá díra „krmit“ následující milióny let.
Nový objev je důležitý, protože nepřímo dokazuje sloučení černých děr někdy doprovázené velkým „vykopnutím“.
Ale dalším důsledkem této události musí být galaxie bez černých děr v jejich jádrech, stejně jako černé díry navždy „plující“ ve vesmíru mezi galaxiemi. Toto všechno otevírá nové otázky: Vznikly a vyvíjely se galaxie a černé díry spolu v raném vesmíru? Nebo tam byly populace galaxií, které byly ve svém centru připraveny o černé díry? A je-li tomu tak, oč byl vývoj těchto galaxií jiných než galaxie, které si v jádru černé díry udržely?
Propojení teoretické myšlenky s přímými pozorováními ze Země i z vesmíru pomůže astrofyzikům nalézt odpovědět na tyto otázky. Ale ať už bude výsledek jakýkoliv, toto první pozorování bude mít dalekosáhlé důsledky pro naše pochopení formování galaxií a vývoje raného vesmíru.
Zdroj:Astronomy Now On Line