Jedna ze zbraní využívá podobné záření, jakým ohříváme jídlo v mikrovlnné troubě. Zbraň dokáže na dálku ohřát tělo oběti tak, že navodí stav podobný vysoké horečce. Vojáky zvláště zajímá možnost zvýšit teplotu mozku a tím dočasně vyřadit z činnosti krátkodobou paměť. Zasažený člověk by pak propadl desorientaci.
Namístě je notná dávka opatrnosti. Pokud by teplota těla přesáhla na delší dobu 43°C, hrozilo by trvalé poškození mozku a v krajním případě i smrt. Zbraně tohoto typu zatím fungují jen v laboratorních podmínkách. V terénu nejsou spolehlivé. Výsledné ohřátí organismu ovlivňuje dlouhá řada různých faktorů, např. oděv.
Další typ zbraně využívá fenoménu, jenž je znám už více než 30 let. Zbraň generuje mikrovlny, které u oběti na dálku nabudí sluchové vjemy, např. tikání, klapání, syčení. Hluk slyší jen zasažená osoba. Mechanismus, jakým mikrovlny tvoří „hluk v hlavě“, není úplně jasný. Zřejmě vyvolávají nepatrné rozpínání mozku a následné podráždění vnitřního ucha. Hluk v uších, pro který neexistuje na první pohled žádné vysvětlení, může oběť vyvést z míry. Naruší její soustředění, znemožní jí domluvu s ostatními. Dosah zbraně je řádově ve stovkách metrů.
Na stejném principu by mohla pracovat i zařízení pro přenos zpráv. Nejjednodušší by bylo vysílání v morseovce. Vojáci se však snaží celou technologii vylepšit natolik, aby dokázali vyvolat mikrovlnným zářením i jasně modulované zvuky. Pak by mohli u zasažených lidí vyvolat iluzi hlasů promlouvajících přímo v jejich hlavě. Doufají, že by tak mohli například komunikovat s rukojmími. Pro tento účel by bylo nutné záření velmi přesně směrovat, aby zprávu kromě rukojmí nezachytil také únosce.
Vojáci zvažují i využití elektromagnetických vln, které by v mozku narušily obvyklou činnost nervových buněk. Tato „mozková rušička“ by mohla u zasažených lidí vyvolat na vzdálenost několika stovek metrů stav podobný epileptickému záchvatu. Účinek by se dostavil během několika sekund a trval by celé minuty. Velkou slabinou této zbraně je, že se před jejími účinky lze snadno chránit vodivými materiály, které elektromagnetické vlny odstíní.
Hodně si vojáci slibují od generátorů silného zvuku. Ten nemá na oběť jen ohlušující účinky. Silné zvukové vlny mohou obětem podráždit rovnovážný orgán ve vnitřním uchu. Člověk pak má falešný pocit, že se jeho okolí hýbe. Svět se s ním točí tak intenzivně, že to vyvolá silnou nevolnost a zvracení.
Stranou zájmu americké armády nezůstaly ani lasery. Ty mohou vyvolat závažná zranění, například popáleniny. Při nasazení laserů s nízkou energií však riziko zranění klesá a laser pak může vyvolat například dočasnou ztrátu zraku. Zasažená osoba je oslněná podobně jako člověk, který se podíval do prudkého světla. Efekt rychle odezní, ale to nevadí. Například u pilota může mít i krátkodobé oslnění fatální následky.
.