Zásluhou britských veterináři opět padla jedna „hranice nemožného“ v oboru prionových chorob. Timm Konold a jeho kolegové z Veterinary Laboratories  Agency v britském Weybridge krmili osmnáct jehňat mlékem ovcí nakažených prionovou  chorobou skrapií.

Tato choroba patří mezi tzv. spongiformní encefalopatie. Je vyvlávána infekčními bílkovinnými částicemi, tzv. priony. Priony vznikají z proteinu, který se vytváří normálně v těle a vyskytuje se prakticky ve všech buňkách. Na nebezpečný prion se mění změnou tvaru molekuly.

 

 

Priony se hromadí především v mízní a nervové tkáni a v mozku vyvolávají rozsáhlou degeneraci. Onemocnění vyvolaná priony jsou nevyléčitelná a smrtelná. Do této kategorie chorob patří lidská Creutzfeldt-jakobova choroba, bovinní spongiformní encefalopatie (nemoc šílených krav) nebo chronické chřadnutí jelenovitých (CWD).

 

Tři z jehňata byla poražena u dvou byly ve střevech prokázány priony. V mízních uzlinách střev odhaleny priony u všech osmnácti jehňat.

Ještě horší je, že se priony objevily v mízních uzlinách jehňat, která sice nepila mléko nakažených ovcí, ale byla ustájena spolu s jehňaty, která toto mléko pila. Znamená to, že jehňata nakažená mlékem mohou priony šířit na další zvířata. Pokud byla jehňata ustájena tak, aby s jehňaty napájenými infikovaným mlékem nepřišla do fyzického kontaktu, k nákaze nedošlo.

 

Skrapie není podle všeho přenosná na člověka, a tak má výsledek výzkumu britských veterinářů význam především pro boj s nákazou skrapiií v ovčích a kozích stádech.

Otevřená zůstává otázka prionů v mléce krav postižených BSE. Tam by byla případná rizika pro konzumenty o poznání větší. Dodejme, že pokud by se prion v kravském mléce vyskytoval, nezničil by se pasterací ani jiným technologickým zásahem. Vydržel by i v mléčných výrobcích.

 

Pramen: BMC Veterinary Research