Tým španělských archeologů vedený Juanem Arsuagou z madridské Universidad Complutense objevil ve vyhlášené severošpanělské lokalitě Sierra de Atapuerca zlomek spodní čelisti pravěkého člověka, který je starý 1,2 milionu roků. Předchozí nejstarší lidská fosílie z této lokality byla stará „pouhých“ 800 tisíc let. Počátky osídlení západní Evropy se tak výrazně posouvají do minulosti. Čelist je poměrně drobná, a tak ji vědci přisuzují ženě.
Nález podpořil názory, podle kterých se Homo erectus dostal do Evropy poměrně brzy poté, co před 2 miliony roků opustil svou africkou kolébku. Nálezy z gruzínského Dmanisi (některými vědci přisuzované samostatnému druhu člověka gruzínského) dokazují, že před 1,7 miliony roků už pobývali lidé mimo Afriku.
Podle nedávných teorií měli tito lidé „zahnout doprava“ a osídlit Asii. Atapuerské nálezy dokazují, že část těchto lidí dala přednost levici a zamířila do Evropy. Po cestě se vyvinuli v člověka druhu Homo antecessor („člověka průkopníka“), který žil před 800 tisíci roků v Atapuerce. Ten mohl být předchůdcem evropských neandrtálců.
Spolu s čelistí byly nalezeny i kamenné nástroje a zvířecí kosti. Na kostech jsou jasně patrné stopy po řezání kamennými čepelemi a mnohé byly úmyslně rozbity, aby se pravěký člověk dostal k morku.
Kamenné nástroje staré zhruba 1,5 milionů roků byly už dříve nalézány ve Francii, Itálii i Španělsku. Někteří badatelé ale pochybovali, že jde o dílo lidské ruky, protože jim chyběly hodnověrné důkazy o přítomnosti člověka v době vzdálenější než 1 milion roků. Teď jsou tyto pochybnosti vyvráceny.
Slavný americký paleoantropolog Tim White v rozhovoru pro Nature nevylučuje ani možnost, že se pravěcí lidé dostali na Pyrenejský poloostrov přímo ze severní Afriky a nikoli oklikou přes Asii.
Pramen: Nature (DOI: 10.1038/nature06815)