Země třetího světa prodělávají populační explozi. Rodí se tam drtivá většina ze čtvrt milionu dětí, jež každodenně přicházejí na svět. Ve světle těchto čísel se může jevit neplodnost v zemích třetího světa jako zcela okrajový problém. Opak je ale pravdou. V subsaharské Africe je neplodná asi třetina všech párů. Přitom početná rodina je tu kritériem pro společenské uznání. Cena ženy je měřena počtem dětí, které porodí. Úsloví, že neplodná žena nemá cenu toulavého psa, je v mnoha koutech nejen rozšířené, ale lidé je berou doslova.
Mužská neplodnost se v těchto zemích obvykle nepřiznává, i když na její vrub padá asi 40% případů neplodných párů. Vina za neplodné manželství je vždy svalována na ženu. Ta bývá často vystavena až brutálnímu nátlaku ze strany rodinných příslušníků.
Některé ženy se uchylují k mimomanželskému styku v naději, že otěhotní. V situaci, kdy je v subsaharské Africe 35 milionů lidí nakažených virem HIV, je takové počínání krajně riskantní. Výjimečné nejsou případy, kdy žena předstírá těhotenství a pak se pokusí novorozence ukrást. Často je žena v bezdětném manželství nucena k pohlavnímu styku s jinými mužskými členy rodiny. Pokud odmítá nebo to nevede k otěhotnění, bývá zostouzena, týrána a často zapuzena. Zůstane sama bez prostředků.
Není divu, že některé ženy nevidí ze své zoufalé situace jiné východisko než sebevraždu.
V této situaci se asistovaná reprodukce nabízí jako jedno z možných řešení tohoto zapeklitého problému. Toto odvětví si ale razí cestu do subsaharské Afriky jen s velkými obtížemi, i když první dítě se po oplození in vitro na africkém kontinentu narodilo v roce 1989 v nigerijském Lagosu. Hlavní překážkou rozvoje tohoto odvětví medicíny je hluboce zakořeněná mylná představa, že Afričané léčbu neplodnosti nepotřebují.
Rodiny, které děti mít mohou, jich mají v průměru pět nebo šest. Mezinárodní společenství i místní vlády proto investují především do akcí zaměřených na plánované rodičovství a kontrolu populační exploze. V této oblasti přinášejí i poměrně malé investice hmatatelný výsledek. Asistovaná reprodukce je ve srovnání s tím velmi drahá a efekt vynaložených peněz není na první pohled zřejmý. Afrika se potýká s mnoha ožehavými zdravotnickými problémy, např. s AIDS, malárií nebo tuberkulózou. Ani na jejich uspokojivé řešení omezené prostředky z místních zdrojů či mezinárodní pomoci nestačí.
Většina případů neplodnosti mužů i žen v subsaharské Africe má příčinu v neléčených infekčních pohlavních chorobách. Dalším významným faktorem jsou zdravotní komplikace žen po porodu nebo po interrupci. Samostatnou kapitolou je v afrických podmínkách ženská obřízka, které se podrobilo asi 140 milionů žen. Provádějí ji obvykle domorodí léčitelé velmi primitivními prostředky, bez anestézie a v otřesných hygienických podmínkách. Častým následkem jsou opět infekce, které mohou vyvolat neplodnost.
Asistovaná reprodukce a v ní například oplození in vitro se na první pohled jeví jako „kosmické technologie“ a tomu odpovídá i cena. Jedno „kolo“ oplození in vitro vyjde asi na 2 500 amerických dolarů. V zemi, kde se narodilo první africké dítě „ze zkumavky“ je minimální měsíční mzda asi 55 dolarů. Spousty lidí ale přežívají s podstatně nižším příjmem. Často méně než s dolarem na den. Odhaduje se, že z Afričanů, kterým by mohla asistovaná reprodukce pomoci, si to může finančně dovolit nejvýše každý desátý.
Ani tyto překážky nejsou nepřekonatelné. Například přední australský embryolog Alan Trounson je přesvědčen, že náklady lze výrazně snížit. Laciná asistovaná reprodukce by pomohla v subsaharské Africe milionům žen. Úspěch ale záleží na tom, jak se změní současné postavení žen. Zjednodušeně řečeno, zda bude mít i nadále neplodná žena cenu toulavého psa. Vyvrátit tento způsob nahlížení na problém neplodnosti představuje bezkonkurenčně nejtěžší úkol.
Pořad bude volně ke stažení v elektronické formě z archivu Českého rozhlasu Leonardo. Úplný přepis a odkaz na elektronickou verzi pořadu najdete i na www.osel.cz v rubrice Audio, video (bez videa – pochopitelně)
Pramen: Český rozhlas Leonardo, Nature
Daar, A. S. & Merali, Z. Infertility and Social Suffering: the Case of ART in Developing Countries (World Health Organization, 2001); UNICEF Fertility and Contraceptive Use (2001);
UN World Contraceptive Use (2003);
Pilcher, H. Nature 430, 138–140 (2004). | Article | PubMed | ISI | ChemPort |
World Health Organization factsheet 241 (2000); Giwa-Osagie, O. F. ART in Developing Countries with Particular Reference to Sub-Saharan Africa (World Health Organization, 2001)