Zvětšit obrázek

Chrám Osirise, tak vidí Abýdos turisté.

Abýdos (méně správně psáno také jako Abydos), egyptsky Abidžu, je archeologická lokalita na západním břehu Nilu. 

Zvětšit obrázek

Abýdos

Toto místo v dnešním Egyptě, zhruba 100 km severozápadně od Luxoru, bylo osídleno už v době pravěku. Je ale spíše známé jako tzv. národní hřbitov starých Egypťanů. Kdysi to bylo jedno z nejvýznamnějších náboženských center starověkého Egypta. Dokonce se má zato, že někde poblíž leží dosud nenalezené město Cenej, první hlavní město starověkého Egypta. Nyní se v souvislosti s touto lokalitou mluví o oslech.

O hýkajících ušácích se ví, že jejich domestikace se odehrála až v „druhé vlně“. Dříve než osli byl zdomácněn skot. A samozřejmě také ovce, kozy a prasata. K domestikaci zmíněných druhů došlo již před 10 až 11 tisíci roky. Má se zato, že u tvrdohlavých oslů k tomu ale došlo až o celou polovinu této doby později.

Nedávno byly u žijících oslů provedeny genetické analýzy. Ty odhalily v populaci dnešních domácích oslů dvě velké skupiny. První je zjevně odvozena od nubijského poddruhu osla Equus asinus africanus. Druhá má blízko k oslu somálskému Equus asinus somaliensis.  Vědci předpokládají, že osel byl domestikován hned dvakrát a to z obou zmíněných poddruhů, jež se vývojově oddělily před statisíci let.

Zvětšit obrázek

Kostry 5000 let starých oslů. Vypadají jako kostry divokých afrických oslů, ale kosti nesou známky toho, že je Staří Egypťané v nošení břemen nikterak nešetřili. (Proc. Natl. Acad. Sci. )

Kosterních dokladů o domestikaci osla je poskrovnu a tak není divu, že kostry oslů z Abýdosu jsou pro paleontology doslova požehnáním. Jsou totiž ve velmi dobrém stavu. Oslí kostry se zachovaly ve třech hrobech a celkem jich je deset. Jejich stav možnil porovnání anatomických poměrů s dnešními domácími osly. Kosti pohřbených oslů vědci srovnávali s 53 dnes žijícími domestikovanými osly a divokými osly žijícími v Africe.

Zvětšit obrázek

Fiona Marshall, profesorka archeologie, Washington University, vedoucí výzkumného týmu.

V podstatě archeologové nyní zjistili, co se očekávalo. Osli z Abýdosu byli pohřbeni před 5000 lety a jejich kosti již nesou známky značného zatěžování. To znamená, že již tehdy na jejich bedra lidé kladli břemena a využívali je k transportním účelům. Dělo se tak již za dob prvních egyptských dynastií.  Nikdo dnes nepochybuje, že domestikace oslů byla zásadním bodem lidské historie. Změnil přepravní systém v Africe, Asii, umožnila organizaci prvních měst,... 

Poněkud překvapivé je, že kostry těchto zkoumaných oslů, kromě známek změn v důsledku zatěžování jejich pohybového aparátu, si stále nesou také anatomické znaky jejich divokých afrických předků. Takže nález přece jen přinesl něco nového. Je to zjištění, že k domestikaci nedošlo rychle a že se jednalo o dlouhodobější proces, než se soudilo.

Pramen:  Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 10.1073/pnas.0709692105