Při proměně housenky v motýla je organismus doslova přetaven.
Mnohé orgány se od základu mění, jiné zanikají a další naopak vznikají. Motýl toho z housenčího těla moc nezdědí.
Více než sto let trápí vědce otázka: A jak je to se vzpomínkami? Pamatuje si motýl to, co se naučil, když byl ještě housenka?
Nejnovější výzkum amerických vědců vedených Marthou Weissovou z Georgetown University ve Washingtonu prokázal, že dospělá můra lišaje tabákového (Manduca sexta) využívá dovednosti, které se naučila během housenčí životní fáze.
Vědci naučili housenky, aby se vyhýbaly určité vůni. Když si housenky nedaly říct, uštědřili jim badatelé slabý elektrický šok. Housenky přezkoušeli z nabytých dovedností a nechali je zakuklit. Při proměně v motýla prodělává celý nervový systém housenky radikální přestavbu. Nezůstane v něm kámen na kameni.
Vzpomínka na vůni a šok, který ji provázel, však nezmizí. V nervovém systému motýla zjevně přetrvají synapse vytvořené během larválního stádia vývoje. I dospělý lišaj se „zakázané“ vůni na dálku vyhýbá. Motýlům pomáhá tahle paměť zřejmě při kladení vajíček, protože si pamatují, na jaké rostlině vyrůstali jako housenky.
Housenčí paměť má zjevně svá omezení. Pokud byly cvičeny starší housenky (v pátém instaru), probíhal pokus nerušeně.
Pokud se výcviku podrobily mladší housenky (v třetím instaru), pamatovaly si vůni i v pokročilém housenčím věku (v pátém instaru), ale jako dospělým motýlům se jim už vykouřila z nervových uzlin. Informace využitelné v dospělosti se ukládají do těch částí nervové soustavy, které vznikají až v pozdních stádiích vývoje housenky.
Pramen: PLoS ONE