„Zabij bobra, zachráníš strom!“ říkalo se napůl žertem na adresu „skalních“ ochránců přírody. V Norsku přichází toto heslo k životu v rámci kampaně ve prospěch lovu velryb. Podobných akcí z obou stran – tedy zastánců i odpůrců lovu velryb - budeme svědky stále častěji, protože se blíží každoroční zasedání Mezinárodní velrybářské komise, na němž se bude rozhodovat o mnohém, aby se nakonec nerozhodlo o ničem.
Příklad eskalace napětí přichází z antarktických vod. Japonští velrybáři tam už vyrazili na tzv. lov velryb pro vědecké účely. Aktivisté z hnutí Sea Shepherd na ně zaútočili. Aktivisté metali na palubu sudy a láhve a zranili několik členů posádky. O obsahu nádob se vede spor. Aktivisté tvrdí, že v nich bylo žluklé máslo. Japonští velrybáři tvrdí, že tam byla čistá kyselina máselná. Zatímco japonská vláda si oficiálně stěžovala u nizozemského velvyslance (loď aktivistů je registrována v Nizozemí).
„Tento protiprávní akt nesmí být tolerován,“ prohlásil náměstek japonského ministra zahraničí Itsonuri Nonodera.
Aktivisté nevidí ve svém počínání nic špatného.
„Myslím, že to můžeme nazvat nenásilnou chemickou válkou,“ řekl vůdce aktivistů Paul Watson.
Rozjíždějí se i aktivity na diplomatické půdě. Japonsko uspořádalo seminář o velrybách a jejich lovu pro představitele nových členských zemí Mezinárodní velrybářské komise i pro představitele zemí, které členství zvažují. V jakém duchu byl seminář veden, je nasnadě.
Norská akce vypadá vedle „máselné bitvy“ v antarktických vodách opravdu mírumilovně a téměř cimrmanovsky. Její organizátoři argumentují ekologičností konzumace velrybího masa. Používají přitom dnes tak oblíbeného přepočtu na produkci skleníkových plynů.
Z tohoto hlediska je velrybí maso skutečně nejekologičtější. Na 1 kg „velrybiny“ připadá produkce pouhých 1,9 kg skleníkových plynů. Pro srovnání. Kilo hovězího nás „stojí“ 15,8 kg skleníkových plynů. Na kilo vepřového padne do ovzduší 6,4 kg skleníkových plynů. Než se nám dostane na stůl kilo kuřecího masa, vyprodukujeme 4,6 kg skleníkových plynů.
„V zásadě se ukazuje, že to nejlepší, co můžeme pro naši planetu udělat, je náhrada ostatních druhů masa masem velryb,“ říká Rune Froevik z High North Alliance, která reprezentuje zájmy obyvatel pobřežních oblastí Arktidy.
Podobně nízkou zátěž pro životní prostředí představuje i rybolov a konzumace masa ryb a dalších mořských tvorů.
Oficiální norské stanovisko ve prospěch lovu velryb se opírá o výsledky sčítání velryb. Podle nich stouply stavy plejtváků malých natolik, že plánovaný norský roční lov 1 052 kusů nemůže jejich populaci nijak poznamenat. Vloni plánovalo Norsko ulovit stejný počet těchto velryb, ale nakonec byl úlovek jen asi poloviční. V centrálním a severovýchodním Atlantiku žije odhadem asi 184 000 plejtváků malých. Na jižní polokouli se jejich počty odhadují na 740 000 a v Arktidě asi na 340 000 kusů. To je skutečně počet, který nezakládá důvodné obavy z vyhubení plejtváka malého. Problém je v tom, že se odborníci neshodnou na tom, kolik bylo plejtváků malých před zahájením jejich intenzivního lovu. Někteří tvrdí, že už jsou na úrovni před lovem, jiní naopak tvrdí, že nedosáhli ani poloviny. Japonci plánují ulovit v roce 2008 asi 800 plejtváků malých.
Japonský úlovek z února 2008. Velryby jsou loveny pro vědecké účely, což Mezinárodní velrybářská organizace povoluje. Její představitelé nicméně přiznávají, že kdyby věděli, k čemu Japonsko článek o vědeckém lovu velryb využije, tak by ho do regulí nikdy nedali. Norsko se bez skrupulí přiznává ke komerčnímu lovu velryb.
Náměstek japonského ministra zahraničí Itsunori Onodera si stěžoval nizozemskému velvyslanci na vyvádění aktivistů ze Sea Shepherd.
Rune Rune Froevik z High North Aliance při nákupu velrybího masa v jednom z norských obchodů.
Podle Japonců a Norů jsou stavy plejtváka malého tak vysoké, že je lov nemůže nijak ohrozit.
Někteří Norové ekologický přínos lovu velryb nechápou a protestují proti němu v ulicích Osla.
Pramen: AFP, AP, Reuters
Komentář Osla: Vývoj diskuse kolem ekologičnosti lovu velryb sledujeme s obavami. Podle nás hrozí, že pokud ekologičtí extrémisté z High North Alliance neuspějí s kampaní: „Zabij velrybu, zachráníš planetu!“ mohli by svou pozornost obrátit proti vydatnějším producentům skleníkových plynů z řad domácích zvířat a vyhlásit akci „Zabij krávu, ovci, kozu, prase, koně a veškerou drůbež. Přispěješ ke splnění usnesení konference na Bali!“ Naštěstí je Česká republika členem Mezinárodní velrybářské organizace a při nejbližším zasedání budou naši zástupci jistě zájmy ČR hájit.