Genetici už dlouho vykládají výsledky analýz dědičné informace současného lidstva jako důkaz našeho afrického původu.

„Všichni jsme Afričané,“ tvrdí například v Německu působící finský genetik Svante Pääbo.

Nálezy lidských ostatků, které by toto tvrzení podepřely, ale donedávna chyběly. Z období před 100 000 až 300 000 roky se ostatků nejstarších zástupců druhu Homo sapiens mnoho nezachovalo. To, co mají antropologové k dispozici, má vždycky nějakou tu „vadu na kráse“. Buď lze zpochybnit příslušnost tak starých kostí k druhu Homo sapiens, nebo existují vážné pochyby o tom, zda je kostem člověka Homo sapiens možné připsat tak velké stáří. Dlouho zůstával nejstarším jednoznačným nálezem kostí člověka Homo sapiens objev z území dnešního Izraele.

Tato situace nahrávala zastáncům tzv. multiregionální teorie, podle které má v Africe kořeny jen starší člověk druhu Homo erectus. Ten migroval do Evropy a Asie a tam se pak (nezávisle a hned na několika místech najednou) vyvinul na člověka našeho druhu.

Nálezy z etiopské lokality Herto však dávají zapravdu teorii „ven z Afriky“, podle které sice člověk Homo erectus vznikl v Africe a vycestoval z ní do zbytku světa, ale tím to pro něj skončilo. V Africe se mezitím vyvinul Homo sapiens, který podnikl ještě úspěšnější kolonizační misi, při které původní vývojově starší „starousedlíky“ zcela převálcoval. Například v Evropě znamenal příchod lidí Homo sapiens konec pro neandrtálce.

Nález z Herto je významný jednak tím, že jej lze zcela spolehlivě datovat do doby před 160 000 roky a pak i tím, že tři nalezené lebky (dvě lebky dospělých a jedna dětská) nesou všechny znaky lidí Homo sapiens, i když jsou na nich patrné i primitivnější rysy, např. větší nadočnicové oblouky.

Na lebce nejstaršího známého příslušníka druhu Homo sapiens jsou patrné stopy po řezech kamenným ostřím. Podle badatelů jsou výsledkem pohřebních rituálů a nikoli kanibalských hodů.

Homo sapins idaltu (člověk rozumný starší) dostal své jméno proto, abychom jej odlišili od dnešního člověka Homo sapiens sapiens. Slovo idaltu pochází z řeči domorodců etiopské lokality Awash, kde byl „muž z Herto“ objeven týmem etiopských a amerických vědců vedených Berhanem Asfawem.