O.S.E.L. - Tajemství antarktického ledu
 Tajemství antarktického ledu
Tým anglických vědců se snaží vysvětlit záhadu proč Antarktida před 34 miliony let zamrzla. Překvapivé na tom je, že důkazy o které se opírají pochází z Afriky.



.

Dírkonošci druhu "Halkyardia minima". Přesto, že dosahují velikosti pouhé špendlíkoé hlavičky, jsou hlavními aktéry v objasňování ledové záhady Antarktidy. (Kredit: Cardiff University)

 
Vedeni doktorkou Carrie Learovou, přednášející paleooceánografie, se vědci z Cardiff university spolu se svými kolegy z Národního Welšského muzea vydali do Afriky. Cílem jejich cesty bylo najít důkaz klimatických změn, který by pomohl objasnit dávnou záhadu spojenou s tvorbou antarktického ledovce.

 


Vytvoření ledového příkrovu v Antarktidě je jednou z nejdůležitějších klimatických změn i záhad historie Země. Dosavadní poznatky totiž nenaznačovaly, že by před oněmi 34 miliony let došlo k ochlazování oceánů. Spíše se mělo zato, že se v té době oteplovaly. A to, jak jistě uznáte, je v souvislosti s růstem vrstev ledu poněkud zmatečné.
 

Zvětšit obrázek
Dr. Caroline Lear: “Prokázali jsme, že během růstu ledovce se světové oceány ochladily a že mocnost antarktického ledu tomu odpovídá. To znamená, že nám nyní začínají do sebe zapadat zjištěná klimatická data i modelové predikce klimatu zpracovávané počítačem.

 
Nyní Carrie Learová a její tým předkládají novou představu o tom, jak to v té době s teplotou oceánu vlastně bylo. Opírají se o stav dávných usazenin z mořského dna. Jeho vzorky odebrali ve východoafrické Tanzánii. Rozhodující úlohu v tom hraje chemické složení skeletů živočichů  dírkonošců (Foraminifera, tedy otvůrky nesoucí). Jde o jednobuněčné mořské živočichy. Vytvářejí vápnité, často velmi ozdobné schránky s mnoha drobnými otvůrky. Organismy velikosti špendlíkové hlavičky odhalily, že teploty oceánů byly ve skutečnosti nižší asi o 2,5°C.

 

 

Terénní práce s tanzanijským “mořským bahnem”. Pozůstatky tělesných schránek dírkonošců (velikost, počty a jejich složení) jsou “teploměrem” vod oceánu.


Doktorka Learová tvrdí, že dírkonošci jsou pro studium historie klimatu vynikajícím nástrojem. A nejen to. Tím, že díky jim začínáme chápat zalednění a jeho souvislost s globálními klimatickými změnami, získáváme důležité záchytné body pro simulaci vývoje klimatu. Dírkonošce lze tedy chápat také jako součást pomyslného kukátka umožňujícího nám nahlédnout do budoucnosti.  

 


 
Tým vědců ze “School of Earth, Ocean and Planetary Sciences” hodlá dál pátrat po příčinách  globálního ochlazování a to v souvislosti s vývojem jejich oblíbených dírkonošců. Za hlavní  podezřelé globálních dalekosáhlých změn považují pozvolný pokles oxidu uhličitého v atmosféře a dráhu Země kolem Slunce, která přivodila tak studená antarktická “léta”, že led neroztál a antarktická oblast zůstala celoročně zmrzlá.

 


Podrobnější výsledky výzkumu, který financovala Natural Environment Research Council, budou publikovány v březnovém čísle v časopise vydávaném Americkou geologickou společností, Geology.


Zdroj:  Cardiff University 


Autor: Ota Beran
Datum:29.02.2008 23:36