Do experimentu bylo zařazeno více než padesát pacientů, kteří se na klinice helsinské university zotavovali z mozkové cévní příhody. Nemocní měli potíže s pohybem, špatně se soustředili a trpěli výpadky paměti. Lékaři je rozdělili na tři skupiny. Jedna poslouchala hudbu dle vlastního výběru, další naslouchala po stejnou dobu četbě z audionahrávek a třetí neposlouchala nic. Po třech měsících byly výsledky „léčby hudbou“ skutečně přesvědčivé. Slovní paměť se u posluchačů hudby zlepšila o 60%. Posluchači mluveného slova zaznamenali zlepšení o 18% a skupina pacientů, která neposlouchala nic, se zlepšila o 29%. V jiných oblastech, jako je schopnost soustředění nebo řešení konfliktů, zaznamenali významné zlepšení jen posluchači hudby. Pacienty, kteří poslouchali hudbu, také mnohem méně sužovaly deprese. Zlepšení bylo jasně patrné i po půl roce.
„Nejdůležitější je, aby pacienti začali poslouchat co nejdříve, protože v prvních týdnech a měsících po cévní příhodě je ještě mozek schopen prodělat dramatické změny a ty lze posílit vhodnými stimuly,“ řekl vedoucí studie psycholog Teppo Särkämö.
Finští lékaři zdůraznili, že jde o výsledek jediné studie, který bude nutné potvrdit dalšími experimenty. Chtějí také odhalit mechanismus, jakým hudba na poškozený mozek působí. Je možné, že hudba navozuje celkový stav nabuzení organismu včetně mozku. Nelze vyloučit, že podněty získané poslechem hudby působí přímo na část mozku poškozenou v důsledku cévní příhody. Finští lékaři se vážně zabývají i možností, že hudba posiluje hojivé procesy v lidském těle.
Särkämö je přesvědčen, že poslech hudby zaměstnává pacientův mozek v době, kdy by jinak nebyl nucen k žádné činnosti. Finský psycholog se odvolává na studie, které prokázaly, že běžně tráví pacient v prvních týdnech a měsících po mozkové příhodě až tři čtvrtiny veškerého času zcela pasivně na nemocničním lůžku. Přitom právě toto období je z hlediska rehabilitace velmi významné, protože mozek je s to získávat nové návyky a kompenzovat poruchy funkcí způsobené cévní příhodou. Poslech hudby jako součást rehabilitace má i tu výhodu, že je levný a lze jej snadno zařídit. Tento typ rehabilitace lze pacientům dopřát už záhy po cévní mozkové příhodě, v době, kdy u mnohých ještě jiné způsoby aktivní rehabilitace nepřipadají do úvahy.
Hudbou proti depresím
Depresemi trpí na celém světě 121 milionů lidí. Mnozí z nich nevidí ze své situace jiné východisko než sebevraždu. Ročně si tak deprese vyžádají milion obětí na životech. Hlavní prostředky pro boj s duševními depresemi představují léky a psychoterapie. Tým vedený britskou psychoterapeutkou Annou Maratosovou vyhodnotil všechny dostupné studie, které se zabývaly léčbou duševních depresí pomocí hudby. Zjistili, že čtyři pětiny studií prokázaly u lidí s depresemi výrazně pozitivní vliv poslechu hudby. Maratosová a její spolupracovníci byli nuceni konstatovat, že tomuto problému je věnována překvapivě malá pozornost.
„Z dostupných výsledků vyplývá, že léčba hudbou může zlepšit duševní stav pacientů a jen zřídka selhává,“ říká Maratosová. „Počet a kvalita studií provedených v této oblasti jsou ale nedostatečné. Potřebujeme mnohem rozsáhlejší a důkladněji provedené výzkumy, které by se zabývaly účinkem poslechu hudby na zdravotní stav pacientů s duševními depresemi.“