Na Oslu jsme již několikrát psali o poklesu plodnosti mužů i o nárůstu neplodnosti žen. Většinou šlo o záležitosti spojené se zátěží prostředí a s endokrinními disruptory. Tyto látky dokáží rozvrátit imunitní systém i hormonální rovnováhu v našich tělech spojenou s plodností. Nedávno se ukázalo, že kromě složitých chemických sloučenin dokáží hormonální funkce předstírat například i kovy.

 

Ze zhoršování situace na poli plodnosti bývá viněno kde co. Od ženské antikoncepce  přes ftaláty v šamponech až po kadmium v cigaretách. Se znepokojivým zjištěním týkajícím se nezvykle velkého nárůstu pohlavně zparchantělých živočichů v místech souvisících s lidskými aglomeracemi, přichází nyní Američané. Výzkum prováděný U. S. Geological Survey (USGS) ukazuje, že vysoký výskyt intersexuality se objevuje v povodí řeky Potomac na těch stanovištích, u kterých je nejintenzivnější zemědělská výroba a kde je současně také nejvyšší hustota obyvatelstva. Studie dále ukazuje, že největší rozšíření této formy poruchy pohlaví, která je označována jako testikulární oocycy (TO) neboli výskyt vaječných buněk v samčích gonádách, se objevuje na jaře, těsně před a v období tření ryb.

 

„Nachytali jsme okounky černé na několika místech v Shenandoah, v South Branch a pro srovnání také mimo povodí,“ řekla Vicky Blazerová, vědkyně z USGS, která vedla tento výzkum. „Ryby z míst s nejvyšší hustotou osídlení a nejintenzivnějším zemědělstvím vykazovaly nejvyšší podíl intersexuálních jedinců, vysvětluje Blazerová. „Vůbec nejvyšší podíl, a to 80 až 100 procent, intersexuálních okounků pocházelo z Shenandoah.“

 

 

Mimo povodí řeky Potomac byly nalezeny TO u 75 % okounků odchycených v nehustěji zalidněných oblastech s intenzivní zemědělskou výrobou, zatímco v méně obydlených oblastech se pohyboval podíl postižených samečků mezi 14 až 35 procenty. V lokalitě South Branch of Potomac se výskyt TO pohyboval od 47 do 77 procent, opět stoupal v závislosti na rostoucí hustotě osídlení a zvyšující se intenzitě zemědělství.

 

Porovnání výskytu v závislosti na ročním období bylo také markantní. V rámci této studie testovalo USGS jedince na šesti stanovištích. Na všech stanovištích byl prokazatelně vyšší výskyt samečků okounka s TO na jaře v době před třením a během vlastní sezóny tření, kdy se výskyt TO pohyboval od 69 do 100 procent, oproti letnímu období po tření, kdy se snížil na 25 až 67 procent.

 

Tato reprodukční anomálie u potomacké populace okounka černého nebyla objevena při nějakém konkrétním vyšetření takto postižených ryb – v podstatě byla objevena úplnou náhodou. V roce 2003 vyšetřovali vědci masivní úhyn ryb a objevili mnoho jedinců s TO, když pozorovali tkáň varlat v mikroskopu.

 

Výskyt intersexuality u ryb není záležitostí pouze povodí řeky Potomac ani není vyhrazena pouze okounkům černým. Toto postižení bylo diagnostikováno i u dalších druhů ryb, příkladem mohou být populace jelečka ocasoskvrnného (Notropis hudsonius) v řece Svatého Vavřince, pakaprovce severního (Catostomus commersonii) v Coloradu, lopatonose amerického (Scaphirhynchus platorynchus) v Mississippi, plotice obecné (Rutilus rutilus) ve Velké Británii a Dánsku, sumečka afrického (Clarias gariepinus) v Jižní Africe, koljušky tříostné (Gasterosteus aculeatus) v Německu a parmy obecné (Barbus barbus) v Itálii.

Nálezy byly též hlášeny u ryb mořských a žijících v ústích řek v Japonsku, Velké Británii a Středomoří.

 

Na mnoha z těchto míst byl výskyt TO spojován s prokázanou přítomností nebo podezřením na obsah látek narušujících endokrinní systém v odpadních vodách, které nebyly odstraněny během standardního procesu čističkách nebo mají svůj původ v některých zemědělských činnostech. Tato směs látek může obsahovat estrogeny z léků na ovlivnění plodnosti a hormonálních doplňků, pesticidy a hnojiva používaná na zemědělské plodiny, případně hormony z chovů hospodářských zvířat.

 

Vědci pokračují ve stanovení rozsahu výskytu TO u okounků v řece Potomac. Testují vzorky odebrané na referenčních stanovištích uvnitř i mimo povodí, aby určili profil výskytu TO u okounka černého i okounka pstruhového a určili možné příčiny.

 

Také stanovují reprodukční a zdravotní stav ryb na místech s vysokým i nízkým výskytem TO a hodnotí intenzitu využití půdy pří odhadu rizika. Tyto studie zaměřené na zjišťování zdravotního stavu ryb jsou součástí výzkumu USGS v Chesapeake Bay, který má vést uceleným způsobem k lepšímu pochopení a řízení ekosystému v zátoce. Zpráva  "USGS Circular 1316, Synthesis of USGS Science for the Chesapeake Bay Ecosystem and Implications for Environmental Management," bude USGS brzy publikována.

 

Zdroj: US Geological Survey