Měňavce podobný organismus leze tempem zhruba centimetr za hodinu a hledá potravu. V suchém vzduchu se její pohyb citelně zpomalí.

Tým japonských vědců vedený Toshiyukim Nakagakim z Hokkaidské university v Sapporu nechal hlenky lézt v laboratoři a v pravidelných intervalech na ně foukal suchý vzduch. Hlenky pokaždé poslušně přibrzdily.

 

 

Velké překvapení čekalo na vědce, když pokus skončil. Hlenky zpomalily pohyb ve chvíli, kdy měl přijít další závan suchého vzduchu. Zjevně si zapamatovaly pravidelný rytmus závanů a věděly, kdy mají čekat další. Někdy hlenky zpomalily ještě při druhém či třetím očekávaném závanu. Vědci měnili rytmus závanů, ale výsledek byl vždycky stejný. Hlenky se přizpůsobily změně a očekávaly další závany v souladu s novým rytmem.

 

 

 

Další překvapení čekalo na vědce, když nechali hlenku šest hodin bez jediného závanu suchého vzduchu.

Za tu dobu hlenka na předchozí závany zdánlivě zapomněla a pohybovala se opět stálým tempem. Stačil však jediný závan suchého vzduchu a hlenka si vzpomněla.
V očekávání dalšího závanu opět zpomalovala svůj pohyb přesně v rytmu předchozích „zapomenutých“ závanů.

 

Hlenka Physarum polycephalum je geneticky vybavena k měření času a má podobné vnitřní biologické hodiny jako jiné organismy včetně člověka. Díky nim může koordinovat svůj pohyb.

 

 

Nakagiki je přesvědčen, že v nitru hlenky „tiká“ různým tempem celá řada biologických hodin. Díky nim se dokáže jednobuněčný organismus přizpůsobit jakémukoli rytmu, zapamatovat si jej a předvídat ho. Výsledky pokusů s učící se hlenkou přinesl přední vědecký časopis Physical Review Letters.

 

Hlenka nepřekvapila vědce „intelektem“ poprvé. V jednom z předchozích experimentů  využil Nakagiki sklonu hlenek „ukusovat“ najednou ze všech dostupných zdrojů potravy. Prokázal, že se hlenka natáhne mezi několika „krmítky“ tím nejhospodárnějším způsobem.

 

 

Dokáže přitom dokonce projít bludištěm. Nakagiki oddělil dvě návnady poměrně komplikovaným miniaturním labyrintem a sledoval, jak si hlenka poradí.

Mohla se bludištěm proplést čtyřmi různými cestičkami. Neomylně si vybrala tu nejkratší a ze slepých uliček nebo zbytečných „zajížděk“ její výběžky rychle „vycouvaly“.

 

 

VIDEO:  Hlenka a dvě krmítka, z nichž jedno je živinami bohatší. (Kredit: Southernbiological)

 

 

„Nový objev jen rozšířil rejstřík úžasných věcí, které Physarum polycephalum zvládá,“ řekl v komentáři pro vědecký časopis Nature americký matematik Steven Strogatz z Cornell University.

Zdroje
Hokkaido University
How does an amoeba tackle some geometrical puzzles, Toshiyuki Nakagaki, Hokkaido Univ.,  Ryo Kobayashi, Hiroshima Univ
CCC - Biology web
Living specimens and supplies