Je to křivda na lidské důstojnosti!
Celý spor se týká návrhu zákona zaměřeného na reprodukci, oplození a embryologii. Materiál přijde na přetřes v Dolní sněmovně. Nová legislativa si činí za cíl změnit pravidla, kterými se budou muset řídit všichni ti, kdož provádí léčbu neplodnosti. Týká se to i pravidel výzkumu na embryích. Návrh zákona má podporu vlády. Ta očekávala, že by zákon mohl vstoupit v platnost napřesrok. Jenže! Konference katolických biskupů Anglie a Walesu nyní zaslala dopis svým farníkům. Kněží apel předčítají v kostelích. Návrh zákona je napadán a zpochybňován. Kosa na kámen padla v případě hybridních embryí. V listě farníkům se uvádí, že zákon podporuje provádění „oplodnění lidského vajíčka spermiemi zvířat“. Podle biskupů je taková činnost křivdou na lidské důstojnosti.

 

 

Je to účelová mystifikace veřejnosti!
Vědci se rozčilují, že jde o hrubé překroucení skutečnosti, které nemůže pramenit z neznalosti, protože ve výzkumných záměrech nic takového není a cíle proč je dobré takový výzkum dělat jsou podrobně definovány a zveřejněny. Jedním z těch, kteří na výzvu věřícím reagují je Chris Shaw z Královské vědecké společnosti. Snaží se nesmysl, který je ve výzvě zmíněn, uvést na pravou míru. Experimenty, které by zákon dovoloval, jsou zaměřeny na vkládání zralých lidských buněk do zvířecích vajíček. Jde o to, že ze zvířecích vajíček je odstraněna veškerá jejich jaderná DNA. Do torza zvířecí buňky se pak vkládá jádro z lidské buňky. Vzniklé embryo má tedy v jádře jen geny lidské. Takto získané buňky mají sloužit jen k produkci embryonálních (nediferencovaných) kmenových buněk. Tedy buněk, které geneticky odpovídají dárci, jehož jádro (chromozómy) byly do zvířecího „obalu“ vloženy. Dárcovská DNA se většinou získává z buněk kůže. V budoucnu by dárcem DNA měl být pacient, kterého je potřeba léčit. 

 

 

Cybridy

Výsledkem bádání které se v Anglii stalo jablkem sváru jsou tedy jen oni zmínění „cybridi“ -  hybridní buňky v nichž zvířecí buňka poskytuje obal a část výkonného  mechanismu zajišťujícího chod této malé buněčné továrny. Přičemž to podstatné - genetická informace obsažená v chromosomech (v jádře), jsou jen a jen lidské. Se zvířetem nemají nic společného a s lidským embryem jakbysmet. 

Paradoxem je, že vědci ustoupili od pokusů na embryonálních kmenových buňkách právě pod nátlakem věřících. Hledali pro ně eticky přijatelnější směr, který by lidská embrya nepotřeboval a aby se i přes jejich přesvědčení, tito věřící dostali. Jenže k tomu potřebují pluripotentní nediferencované buňky, jež by byly schopny zajistit služby stejně, jako to umí nediferencované buňky z embrya. Zdá se, že tvorba cybridů bymohla být cestou.

 

Nechápavě se k vyhlášené kampani katolických biskupů staví také Stephen Minger, vedoucí laboratoře kmenových buněk (KCL), který je odpovědný za provoz jedné ze dvou laboratoří, které ve Velké Británii požádaly o souhlas k těmto pokusům a jejichž program se stal oním jablkem sváru.

 

 

Ve stejném duchu se k problému staví Lyle Armstrong, představitel druhého pracoviště jež žádá o povolení výzkumu na somatických hybridních buňkách. Tento profesor university v Newcastle, se o aktivitě biskupů vyjadřuje jako o strašení veřejnosti tvorbou embryí, jež mají být „napůl zvířetem a  napůl člověkem“. To ale je daleko od pravdy. Myslí si ale, že tato kampaň by mohla zabránit financování tohoto směru výzkumu a považuje to za krok zpět. I podle něj právě toto je nadějný způsob, jak by mělo jít vytvořit  buňky, k jejichž vzniku není potřeba buněk z lidských embryí a jimiž by šlo léčit. Jde o snahu zbavit nemocné a zraněné jejich utrpení, a o záchranu životů. Biskupové tuto argumentaci neberou. Vědci zase nechápou výzvu katolického kléru, protože ze všech materiálů týkajících se připraveného zákona jasně vyplývá, že tu nejde o snahu dávat vznik nějakým zrůdám.

 

Pokud bychom připustili že legislativa a výzkum o které se tu jedná, dovolují vznik takových zrůd, jak tvrdí biskupové, jejich tvorba by se neslučovala s cíli výzkumných projektů. Další pojistkou je, že taková činnost by byla nemorální. Pro ty, jež o morálce vědců nemají valné mínění, tu je ještě jedna věc. Ta nejpodstatnější.  Taková činnost by totiž byla v rozporu už i se stávajícím anglickým právem! 

Podle legislativců návrh sporných legislativních úprav situaci vědcům neuvolňuje, zpřísňuje. Stanovuje další pravidla, která by právě takové excesy znemožňovaly. Formuluje podmínky pro tvorbu embryí technikou jaderné fúze za použití lidských a zvířecích spermií, vaječných buněk, stejně tak pro tvorbu cytoplazmatických hybridních buněk, chimér a transgenních embryí. Žádné z chimerických a nebo transgenních embryí, na nichž by se účastnily zvířecí buňky, nebo jejich DNA, nesmí být implantovány ženě, nesmí být vytvářeny těmi, kdož nemají licenci. Je zakázáno držet udržovat embrya déle než 14 dnů od doby, kdy se ukáží první známky formování centrálního nervového systému. Takže to, co tu je ve skutečnosti napadáno, je vlastně zpřísnění podmínek a jasná formulace toho co lze a co už ne.

 

 

Z textu, kterým je stanovisko biskupů dáváno farníkům na vědomí vyplývá, že jim je známo, že žádný z britských vědců neplánuje tvořit křížence dáváním dohromady zvířecích spermií a lidských vajíček. Materiál tedy dobře studovali. Přesto biskupové rozhodli, že somatické hybridní buňky (cybridi), jsou směsí lidského a ne-lidského a že tato činnost není slučitelná s katolickou vírou. Má popírat úctu k lidskosti. V listě se praví, že musí být určité hranice toho, co vědcům ve jménu vědy povolíme“.  Přesto, že je biskupům známo, že hybridní embrya je i stávající legislativou již nyní zakázáno, v jejich apelu je formulace:  „kdo ví, jestli někdo někde takovou implantaci u zvířete neprovede?“.

 

Hašteření tak trochu připomíná válku ve sklenici vody. Něco na způsob psi štěkají a karavana vědy pojede dál. Nemusí tomu ale tak být. Alespoň ne u té evropské karavany. Již nyní jsou v této oblasti dál týmy z Advanced Cell Technology a nebo šanghajský tým okolo Hui Zhen Sheng(ové).


Čtením dopisů v kostelích totiž akce neskončila. Biskupové ve své snaze - výzkum v této oblasti zakázat, plánují pořádat veřejná shromáždění. Katolíci představují na britské politické scéně se svými osmi procenty jen malou sílu. Biskupové ale k prosazení svých záměrů nabádají všechny věřící, tedy i anglikánskou církev.

Výzva biskupů určitě padne na  úrodnou půdu i u ochranářských organizací. Křesťanské hnutí jde totiž do boje se sloganem: „Pokud se obáváte geneticky modifikovaných rajčat, pak by vám zákon, povolující tvorbu geneticky modifikovaných lidských embryí, také neměl být lhostejný!“