Rentgenová observatoř Chandra (NASA) pomáhá odkrýt tajemství 1 až 2 milióny let „staré“ hvězdokupy Westerlund 2, která leží ve vzdálenosti asi 20 000 sv.l. v souhvězdí Lodní kýl (Carina) na jižní obloze.
Protože je zahalena prachem a plynem, patřila dosud mezi záhadné objekty v naší Galaxii. Nyní infračervené a rentgenové přístroje překonaly toto zastínění a astronomové spatřili nejžhavější, nejjasnější a nejhmotnější hvězdy. A hvězdokupa Westerlund 2 se stala jedním z nejzajímavějších objektů v Mléčné dráze.
Snímek hvězdokupy Westerlund 2, pořízený rentgenovou observatoří Chandra (NASA): červená (nízkoenergetické rentgenové záření), zelená (středněenergetické rentgenové záření) a modrá (vysokoenergetické rentgenové záření). Dobře je viditelná velmi vysoká hustota hmotných hvězd.
Nejzajímavějším objektem v hvězdokupě Westerlund 2 je velmi hmotná dvojhvězda WR20a, která je na snímku viditelná jako jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy. Dvojhvězdný systém tvoří dvě horké (asi 40 000 K), mladé Wolf-Rayetovy hvězdy o hmotnostech 82 a 83 hmotností našeho Slunce a jejich poloměry se odhadují zhruba na 20 poloměrů Slunce.
Téměř se dotýkají a kolem společného těžiště oběhnou jednou za 3,7 dne. To vede k neustálému bouřlivému uvolňování hvězdného větru. Husté toky plazmy, proudící od obou masivních hvězd, se srážejí a produkují intenzivní rentgenové záření.
„Wolf-Rayetovy hvězdy jsou pravděpodobně předchůdci extrémně mohutných výbuchů známých jako gama záblesky,“ řekl Alceste Bonanos (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics).
Wolf-Rayetovy hvězdy jsou superhmotné hvězdy hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (pouze několik málo miliónů let). Čím je hvězda hmotnější, tím žije kratší dobu. Nejdříve ukončí svůj život hmotnější hvězda jako extrémně jasná supernova – jádro se zhroutí a obálka je naopak odhozena do okolního vesmíru, který obohatí o další prvky. I přes vzájemnou blízkost druhá hvězda přežije, aby ji později stihl stejný osud.
„Je důležité studovat tyto supermasivní hvězdy. Pomůže nám to zlepšit modely formování hvězd a také bychom mohli odhalit spojení mezi supernovami a gama záblesky,“ řekl Krzysztof Stanek (CfA).
Infračervený a optický obraz Westerlund 2 (H.E.S.S). Kredit: Elysandra Figueredo (CTIO)
Snímky Westerlund 2 z jihoafrické gama observatoře H.E.S.S, vpravo překryto radiovým obraz z dalekohledu MOST ( Molonglo Observatory Synthesis Telescope). Kredit: H.E.S.S
Zdroj: Chandra