Nevraživé mravenčí dělnice na oplátku chrání hostitelskou rostlinu před každým, kdo by jí chtěl ublížit. Menší tvory mravenci zlikvidují přímo. Větší zaženou citelnými kousanci. V blízkém okolí akácie zničí mravenci každou klíčící rostlinu a starají se tak, aby jejich hostiteli nevyrostl v těsném sousedství nepříjemný konkurent. Mravenci hlídají i ve větvích akácie. Jakmile by se některé z větví dotkl jiný strom, mravenci na něj přelezou a ničí jeho větev tak dlouho, dokud neuschne. Akácie za to svým podnájemníkům podstrojuje. Produkuje na základě stopek listů sladké šťávy, které jdou mravencům náramně k duhu. Na koncích listů vytváří maličké bochánky s vysokým obsahem tuku, kterými mravenci přikrmují své larvy.

Toto podivuhodné spojenectví je překvapivě křehké.

 

Tým vedený Toddem Palmerem z University of Florida v americkém Gainesville si povšiml, že akácie chráněné plotem před velkými býložravci chřadnou. To vědce zaskočilo, protože si od oplocení slibovali pravý opak.

 

Palmer si na chřadnoucích stromech všiml malého počtu zduřelých trnů hostících mravence. Akácie také produkovaly méně nektaru. Mravenci neměli na akácii nejlepší podmínky a stromu to opláceli liknavým plněním svých obranných povinností.

 

Za normálních okolností mobilizuje sebemenší poškození akácie stovky rozzuřených mravenců. Stromy nespásané býložravci hostí mravence, kteří jsou vůči vetřelcům o poznání snášenlivější.

 

Oslabené kolonie „strážních“ mravenců nejsou s to odolat atakům jiných mravenčích druhů. Ty akácii nechrání. Naopak, jejich přítomnost nabízí prostor broukům, jejichž larvy vyvrtávají v dřevu stromů chodbičky. Strom chřadne, ale jeho novým mravenčím podnájemníkům to nevadí. Opuštěné chodby vyhloubené larvami brouků jim nabízejí ideální prostory pro zakládání kolonií.

 

Brouci nejsou jedinými škůdci, kteří akáciím chráněným před býložravci ztrpčují život. Stromy jsou napadány hmyzem podobným našim mšicím. Původní mravenci by proti těmto škůdcům důrazně zakročili. Novým mravenčím přistěhovalcům ale jejich  přítomnost vyhovuje, protože si pochutnávají na jejich sladkých výkalech.

 

Akácie chráněná před velkými býložravci čelí dvakrát vyššímu riziku zkázy než strom, který je pravidelně okusován. Rychlost jeho růstu je třetinová. Ve studii zveřejněné v časopise Science Palmer prokázal, že i na první pohled neškodný lidský zásah může mít pro křehkou rovnováhu mezi stromy, mravenci a býložravci ničivé následky.