Dětem,  kterým vědci testovali IQ, odebrali jejich DNA. Vytvořili směsný vzorek DNA dětí s nižším intelektem a stejný směsný vzorek vytvořili i z DNA dětí, které si při testech IQ vedly velmi zdatně. V těchto vzorcích pak s pomocí tzv. DNA čipů prověřovali půl milionů úseků DNA, kde dědičná informace různých lidí vzájemně liší jediným písmenem genetického kódu. Na základě takto získaných údajů vědci vytipovali 47 úseků DNA, v nichž změna jednoho písmene genetického kódu na první pohled posilovala nebo naopak oslabovala inteligenci. Následně prověřili dědičnou informaci více než tří tisíc dětí, jejichž výsledky v testech IQ se pohybovaly v širokém spektru od velmi slabých až po velmi dobré. Plomin a jeho spolupracovníci byli zvědaví, jestli výskyt některé z vytipovaných variant DNA bude nápadně častý u dětí s vyšší či nižší inteligencí. V počáteční fázi ověřovacích pokusů se zdálo, že vědci narazili na šest variant DNA, jež významně ovlivňují IQ.

Podrobnější analýzy ale ukázaly, že s dostatečně vysokou jistotou se s inteligencí pojí jen jedna jediná. Žádná z šesti variant DNA neovlivňovala inteligenci z více než 0,2%. Vědci odhadují, že dědičnost se podílí na inteligenci z 30 až 50%. Tento dědičný základ je ale zřejmě tvořen pestrou mozaikou různých variant lidské DNA, z nichž každá přispívá ke konečnému efektu jen velmi málo.

Zajímavé výsledky přineslo určení místa, kde šestice vytipovaných genetických faktorů inteligence v lidské DNA leží. Čtyři  se nacházejí uvnitř genů nebo v jejich blízkosti. Jeden leží naopak v „genové poušti“ – tedy v části DNA, kde vědci zatím marně pátrají po úsecích, jež by mohly mít jakoukoli funkci. Další faktor se nachází v místě DNA, které je důležité pro aktivaci jiných úseků dědičné informace. 

 

 

Ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise Genes, Brain and Behavior je cítit zklamání vědců, kteří očekávali, že narazí na varianty DNA, které ovlivňují lidskou inteligenci z více než půl procenta. Počet prověřených vzorků DNA i počet zkoumaných úseků DNA je k tomu opravňovaly. Teď se zdá, že tak „silné“ genetické faktory v naší dědičné informaci nejsou. Přesto se Plomin a jeho spolupracovníci nevzdávají. Pokrok v technologii genetických čipů je úžasně rychlý. Nové DNA čipy umožní prověřit další dosud nezkoumané varianty DNA. Stávající čipy například nedovolily Plominovi a jeho týmu zkoumat varianty DNA z chromozomů, které u člověka určují pohlaví. Přitom právě na pohlavním chromozomu  X se nacházejí geny, jejichž poškození vyvolává různé typy duševních retardaci. Plomin nevylučuje, že se varianty těchto genů mohou na dědičném základu lidské inteligence podílet dosti významnou měrou. Změny v jednotlivých písmenech genetického kódu nejsou zdaleka jedinými rozdíly, jimiž se liší DNA  různých lidí.  Nelze vyloučit, že se na dědičném základu lidské inteligence podílí i rozsáhlejší změny DNA vyvolané namnožením větších úseků nebo jejich zmizením.

 

 

 

 

Nabírá lidská evoluce na tempu?

Nová studie týmu vedeného paleoantropologem Henrym Harpendingem z University of Utah v Salt Lake City zveřejněná ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences dokazuje, že se v posledních 40 tisíciletích tempo změn v lidské dědičné informaci neustále zrychluje. Za posledních 5000 let narostlo stokrát.

 

Harpendingův tým pátral v lidské dědičné informaci po variantách genů, které by mohly mít na svědomí zvýšenou náchylnost k různým chorobám. Vědci se soustředili přednostně na ta místa dědičné informace, kde se jednotliví lidé liší v jediném písmeni genetického kódu. Prověřili tak DNA 270 lidí z Afriky, Evropy a Asie.


S velkým překvapením přitom zjistili, že zhruba 1800 lidských genů prošlo celkem nedávno velmi rychle řadou změn. Urychlený vývoj postihl asi 7% všech lidských genů.

Závěr Harpendingovy studie je překvapivý. I když lidé cestují po celém světě a neustále se mísí, lidstvo se přesto nemění na geneticky jednolitou universální rasu. Naopak, lidé žijící v různých oblastech se od sebe po genetické stránce stále více vzdalují.