Na světě žije asi 40 milionů lidí, kteří se infikovali virem HIV, a dalších dvacet milionů již zemřelo na AIDS. Více než 80% případů nákazy virem HIV padá na vrub přenosu pohlavním stykem, kdy je zdrojem nákazy sperma infikovaného muže. Příčina vysoce účinného přenosu viru spermatem zůstávala dlouho záhadou. Tým německých vědců vedený Frankem Kirchhoffem z university v Ulmu a Wolf-Georgem Forssmannem z hannoverské společnosti IPF PharmaCeuticals ji objasnil ve studii zveřejněné prestižním biologickým časopisem Cell.
Vědci izolovali z lidského spermatu nejrůznější bílkovinné molekuly a sledovali, jak přítomnost těchto molekul ovlivňuje průnik viru HIV do lidských buněk pěstovaných v laboratoři. Přitom narazili na zvláštní bílkovinná vlákna, která viru doslova umetala cestičku do nitra buněk. Ukázalo se, že vlákna vznikají ze zlomků molekul enzymu zvaného prostatická kyselá fosfatáza. Enzym se vyskytuje v semeni zcela přirozeně. Zlomky jeho molekul vytvářejí vlákna, na která se „lepí“ virus HIV. S jejich pomocí pak virus mnohem snáze splyne s membránami na povrchu buňky a pronikne do jejího nitra. Pomoc bílkovinných vláken je zvláště účinná v případech, kdy je počet virových částic nízký. V těchto případech by virus svépomocí do buněk vůbec nepronikl. Po navázání na bílkovinná vlákna se mu to daří. O tom, že vlákna sehrávají v přenosu viru významnou roli se Kirchhoff a Forssmann přesvědčili v pokusech, kdy použili bílkovinná vlákna a virus k nákaze laboratorních potkanů speciálně uzpůsobených k nákaze virem HIV. Virus s vlákny napadal zvířata s mnohonásobně vyšší účinností.
Doposud se vědci domnívali, že vysoké riziko přenosu viru HIV spermatem je důsledkem vysoké koncentrace virových částic.
„Pokud mají němečtí kolegové pravdu, tak jsme celou dobu pátrali na úplně špatném místě,“ přiznal v rozhovoru pro vědecký časopis Nature přední americký expert na virus HIV Christopher Pilcher z University of California v San Francisku.
Vznik vláken z bílkovinných molekul nebo jejich zlomků není v lidském těle ničím neobvyklým. Podobná vlákna se tvoří například v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou nebo v nervové tkáni postižené lidskou obdobou „nemoci šílených krav“. Zatím ale nikdo neprokázal, že by bílkovinná vlákna zvyšovala rizika infekce virem. Objev vzbuzuje naděje pro vývoj zcela nového typu prevence AIDS.
„Zahájili jsme další výzkum, který má odhalit, jakým způsobem se virus HIV na bílkovinná vlákna váže. Zároveň pátráme po látkách, které dokážou této vazbě zabránit,“ prozradil Wolf-Georg Forssmann plány svého týmu pro nejbližší období.
Pokud se podaří objevit látku spolehlivě blokující vazbu viru HIV na bílkovinná vlákna mohla by být přidávána do gelů s protivirovými léky, které se připravují jako ochrana lidí vystavených zvýšenému riziku infekce virem HIV.
Pramen: Nature