První oficiálně publikovaná epidemiologická studie o SARS vyšla v prestižním The Lancet a vyplývá z ní, že úmrtnost na SARS se ve věkové kategorii pod 60 roků pohybuje pravděpodobně v rozmezí 7 až 13%, ale u lidí starších než 60 let dosahuje 43 až 55%. Ze studie vyplývá, že se klinické příznaky choroby objevují obvykle za týden po nákaze, ale že v Hongkongu lidé váhají s návštěvou lékaře tři až pět dní po nástupu klinických příznaků. Podle jedné z autorek studie Christl Donnellyové přispívá právě opožděná návštěva lékaře k šíření nemoci, protože člověk s klinickými příznaky SARS šíří virus do okolí.
Christl Donnellyová není v epidemiologických odhadech žádný nováček a mnozí si jistě ještě pamatují na její studii iniciativně publikovanou britským Nature, v niž dokazovala, že situace v šíření nové varianty Creutzfeldt-Jakobovy choroby je díky jí odhadované míře výskytu BSE ve Francii podstatně vyšší než v Británii. To byl zatím její poslední mistrovský kousek, kterým evidentně lobovala v době, kdy se Francie jako poslední země EU bránila dovozu hovězího z Británie. Výsledky, které publikovala v The Lancet jsou jistě závažné, ale člověk s dobrou pamětí si asi řekne: „Sakra, Christl, proč nám asi zrovna teď říkáš právě tohle? A nebo že by to tentokrát byla pravda?“
Ani včasná návštěva nemocnice není zřejmě všelékem proti šíření SARS, protože v kanadském Torontu podle všeho přispěla k šíření této choroby právě nepřipravenost zdravotnického personálu na nástup takto nakažlivého onemocnění. S odstupem času si ale zdravotníci uvědomují, že v případě objevení SARS „končí legrace a začíná náboženství“. V čínském Nanjingu byl zaznamenán první případ SARS a do karantény bylo zavřeno 10 000 lidí. Karanténa je bezesporu prospěšná věc, ale její prosazení není jednoduché. Lidé mají strach. V Čínské provincii Henan vypukly nepokoje, při kterých vzal dav útokem připravené karanténní baráky.
Šest Číňanů zdrhlo z hotelu na ruském Dálném východě poté, co jim hrozilo uvržení do ruské karantény.
Někteří lidé karanténní opatření psychicky neunesou. Objevily se už případy sebevražd nebo pokusů o sebevraždu u lidí uzavřených v karanténě. To je další dimenze SARS  - tentokrát psychologická. Svět se bohužel zabývá spíše dimenzí ekonomickou a neustále počítá, co to  všechno stojí a kolik to ještě bude stát.

  

Zdravotnický personál nepřipravený na vysoce infekční chorobu přispěl k šíření SARS v Torontu.

 

Pohled do karanténní oblasti v Pekingu.

 

 V Asii se objevila nová profese „tiskačů knoflíků“, protože právě dotyk tlačítek na veřejnosti (ve výtahu, u dveří apod.) je podezřelý z toho, že přispívá k šíření SARS.