Mikrobiologové z Cornell University zjistili, že pouhá jedna záměna aminokyseliny v enzymu, který se účastní procesu kopírování koňského herpesviru (EHV-1), vytvoří odlišný typ viru, jež navozuje neurologické poruchy.
Herpes virus napadající koně je blízký příbuzný lidskému viru planých neštovic. Oblíbil si nosní dutiny a běžně se šíří kapénkovou nákazou. Jednou nakažený kůň má tuto infekci nadosmrti.
Nedávno se veterináři začali setkávat s nárůstem ohnisek neurologické formy infekce viru EHV-1, jež decimovala celá stáda. Vážnost situace podtrhuje fakt, že třetina z koní, u nichž neurologická forma infekce propukla, uhynula, nebo musela být utracena.
Různé projevy infekce EHV-1 ukázaly na to, že zde máme co do činění se dvěma patotypy viru, přičemž u jednoho z nich je vyšší pravděpodobnost že navodí neurologické problémy. Aby tomu vědci přišli na kloub, naklonovali genom viru z klisny jež potratila a u níž se současně vyvinuly těžké neurologické problémy. Pak se jali jeho genetický kód měnit. Poté, co tomuto zabijákovi změnili jednu aminokyselinu v enzymu, který je znám jako DNA polymeráza, získali virus neschopný navodit nervové onemocnění. Záměna aminokyseliny měla také za následek snížení přítomnosti virových částic v krvi a stejně tak množství partikulí, jež se dostávalo do mozku infikovaných zvířat. Mutace navíc učinila virus citlivý na antivirotika. Vědci věří, že snížená replikace a menší množství virů v krvi, je zřejmě příčinou proč infekce není schopna vyvolat neurologické problémy.
Oba patogeny, jak ten nebezpečný, tak ten upravený a neškodný, se množí v nosní sliznici koně prakticky stejně. Oba se také šíří kapénkovovu nákazou z koně na koně a oba viry mají zřejmě i shodnou virulenci. Jak víme, na virová onemocnění nezabírají antibiotika. K takovým onemocněním patří i choroby vyvolanévirem EHV-1.
Bránit se lze prakticky jen zvýšenou prevencí kontaktu mezi koňmi. Kdo ale jednou byl na závodech, nebo třeba jen na jízdárně ví, jakjetaková prevence iluzorní záležitostí. Stejně tak téměř neřešitelné je v provozních podmínkách zajistit separátní krmiče pro infikované a neinfikované koně.
Z pohledu prevence vakcinací je nyní situace taková, že na trhu je několik vakcín, jež jsou schopny u koní navodit odolnost proti EHV-1 virovému onemocnění. Ale ty garantují jen prevenci před respiratorním onemocněním. Několik vakcín dokonce slibuje ochranu klisnám před potraty. Žádná vakcína ale dosud koně nechrání proti neurologické formě této infekce.
Podle právě získaných výsledků virologové usoudili, že herpetické viry se vyvíjí směrem ke kmenům, které způsobují méně nebezpečné formy onemocnění. Kmen viru, který způsobuje neurologické onemocnění, považují za jeho starší formu. Ať už je tomu jakkoli, vědci jsou na správné cestě, která má šanci získat vakcínu proti onemocnění na které zatím lék neexistuje.
Pramen: Cornell University