Žahavci (Cnidaria) patří k vývojově nejstarším tvorům s jasně organizovanými tkáněmi a nervovou soustavou. Můžeme si je rozdělit na dvě velké skupiny.
Do jedné strčíme korály a mořské sasanky, do druhé pak medúzy a jejich příbuzenstvo včetně populárního nezmara. Medúzy jsou v převážné většině dravci a jsou k tomuto způsobu života dobře přizpůsobeny.
Historii těchto evolučních adaptací však halí tajemství. Mnohé se můžeme dozvědět například z DNA a molekulárně biologických či vývojově biologických studií. V tom má česká věda svá želízka v ohni. Velmi zajímavé výsledky má například dr. Zbyněk Kozmik z UMG AV ČR při výzkumu medúz čtyřhranek.
Fosílie medúz jsou vzácnost. Aby ne. Medúza je jen takové želatinózní „cosi“, což názorně dokládá i anglický název jellyfish. Přesto se nedávno podařilo objevit v lokalitě Sponge Gully v americkém Utahu velmi dobře dochované fosílie pěti medúz, jež žily v kambrickém moři před 505 miliony let. Nebyli to žádní giganti. Průměr jejich „klobouku“ dosahoval maximálně 9 milimetrů a na výšku měřily tyto medúzy asi 6 milimetrů. Mají ale všechno, co má správná medúza mít. Jsou to prostě medúzy „konstrukce“, jakou známe i od dnešních zástupců těchto tvorů.
Zájemce o podrobnější informace včetně fotek a schémat odkazujeme na PLoS ONE - časopis, který je na internetu bez jakéhokoli předplatného či registrace volně přístupný každému zájemci. Stojí za to do něj nahlédnout, protože publikuje články srovnatelné kvalitou s mediálně podstatně „profláklejšími“ časopisy typu Nature nebo Science.
A závěr týmu objevitelů jedinečných fosílií vedených Brucem Liebermanem z Natural History Museum v kansaském Lawrence? Mořský plankton měl záhy po „kambrické explozi“ druhů tvory, kteří se v principu nelišili od těch dnešních.
Pramen: PLoS ONE