Archeologické nálezy potvrdily, že domovem pálivých paprik byla Jižní Amerika, kde se konzumovaly již v letech 7 500 př. n.l. Považují se za první zdomácnělou zeleninu v Americe.
Výtažky z papriček nejsou jen oblíbeným kořením a lidovou medicínou s antimikrobiálními účinky.
Nově se věda o papričky zajímá ještě z jiného důvodu. Ukázalo se, že výtažek z nich dokáže vytvořit v kombinaci s další látkou selektivní anestetikum, které nemá vedlejší nepříjemné účinky strnulosti a ztráty citu v postižené oblasti, tak jako to umí nyní používaná anestetika klasická.
Povzbuzující zprávy o využití látky z čili papriček oznámil nedávno Clifford Woolf z Massachusetts General Hospital. Nadšení z papriček neskrývá ani profesor Bruce Bean z Harvard Medical School, který si na nich cení toho, že jejich výtažek účinkuje pouze na určité neurony. Ostatní neurony zůstávají funkční, což je velkým přínosem například v porodnictví, stomatologii,...
Celý fígl je založen na kombinaci dvou látek - derivátu lidokainu, který se do nervových buněk nedostane vůbec, nebo jen obtížně a papričkového kapsaicinu. Kapsaicin zaplaví neurony bolesti a otevře v nich membránové kanálky. Podstatné je, že kapsaicin působí jen na neurony bolesti (souvisí to s transportními proteiny v membráně buněk zvaných TRPV1, které se nacházejí pouze v neuronech bolesti).
Kapsaicin (methyl nonenamid vanillyl), tak s derivátem lokálního anestetika lidokain vytváří optimální kombinaci, která selektivně brání vysílat signály do mozku.
Ostatní neurony zůstávají neovlivněny a tak funkce svalů dělohy, mimické obličejové svaly, svaly cév udržujících krevní tlak a další svaly, u nichž je žádoucí aby i po anestezi fungovaly, zůstávají nedotčeny.
Pro oba tábory – gurmány i představitele lékařské vědy, je rozhodující, jak velký obsah pálivých látek (kapsacinoidů, nejdůležitějším je kapsacin) papričky obsahují. Pálivost u chilli se měří ve Scovillových jednotkách, kde 1500 jednotek SHU odpovídá obsahu kapsaicinu 0,01%.
Do rodu paprika (Capsicum) se zařazuje celkem 25 druhů a na světě se pěstuje přibližně pěstuje kolem 3000 odrůd. Nově vyšlechtěná paprička Bhut Jolokia v opakovaných testech vykázala přes milion SHU („Scoville heat units“).
Má tedy téměř dvojnásobek hodnoty, kterou se honosila její sokyně jménem Red Savina. Ta dosud v žebříčku pálivosti vévodila se svými 577 000 SHU jednotkami.
Odrůdu Bhut Jolokia můžeme najít také pod názvy Naga Jolokia, Bih Jolokia, Borbih Jolokia. Jednotlivé názvy jsou dány místem pěstování.
Dr. Paul Bosland ale přišel ke slávě a k rekordu tak trochu nefér. O šlechtění nemůže být řeč. Semena papričky, kterými se nyní chlubí, si jmenovaný dovezl v roce 2001 ze severovýchodní Indie (oblasti Assam). Od té doby rostlinky pouze množil, aby získal dostatečný počet semen a paprik k uskutečnění příslušných testů.
Úspěch v pálivosti nejde na vrub šlechtění, ale klimatickým podmínkám. Z Indie je totiž známo, že o pálivosti rozhoduje teplota a vlhkost lokality, kde se papričky pěstuji. Místo v jižním Novém Mexiku, které pro ní vybral Bosland, jí evidentně svědčí.
Dodnes panují dohady, zda papričku řadit spíše k Capsicum frutescens, nebo Capsicum chinense. Nákupčím a obchodníkům podobné drobnosti jistě vadit nebudou. Je-li něco na světě „nej“, má to velký potenciál komerčně uspět. Bosland s tím také tak trochu počítá, neboť je přesvědčen, že jeho paprička Bhut Jolokia se brzo stane významným místním exportním artiklem.
Pramen: American Society for Horticultural Science (2007, October 28). World"s Hottest Chile
Komentář osla: Pamatujte, že sušené plody jsou ostřejší než čerstvé plody a že voda pálení v hrdle neuhasí. Nejlépe je vypít jogurtové mléko, rajčatový džus nebo cucat citron.