Výzkum v oblasti kmenových buněk je velkým příslibem budoucích nových léčebných postupů u řady chorob, které dnes nedovedeme léčit. Dalším potvrzením budoucího využití kmenových buněk jsou výsledky pokusů na myších, které trpí mnohočetnou sklerózou. Injekční aplikace laboratorně kultivovaných kmenových buněk pomohla myším, které v důsledku mnohočetné sklerózy trpěly paralýzou zadních končetin a ztratily v důsledku sklerózy  pohyblivost.

Kmenová buňka

Zdá se to až neuvěřitelně jednoduché. Myším nepohyblivým pacientům postačilo vpravit injekcí do krve kmenové buňky. Ty si již samy nalezly cestu do mozku a opravily poškozené a zánětem postižené oblasti. Čtyři z patnácti myší s paralyzovanými zadními končetinami, začaly po zákroku znovu chodit. U zbylých jedenácti myší došlo ke zlepšení stavu.
„Obrovský úspěch“, tak komentují toto uzdravení Angelo Vescovi a Gianvito Martino, členové výzkumného týmu a pracovníci Výzkumného ústavu kmenových buněk, který je součástí nemocnice v  San Raffaele v Milánu (Itálie). 
Význam objevu doceníme, když si uvědomíme, že mnohočetnou sklerózou je na světě ročně postiženo více než milion lidí. Tato choroba je v současné době prakticky neléčitelná.
Podle sdělení autorů pokusu, nesou transplantované kmenové buňky na svém povrchu protein, který jim pomáhá dostat se do mozku. Jakmile kmenové buňky vstoupí do mozku, mohou dát vznik jakémukoli typu buňky dospělého mozku. Více než 40% kmenových buněk se mění v buňky tvořící myelin. Tyto buňky vytvoří obal kolem nechráněných axonů (spojů), které v mozku ještě zůstaly. Takto „ošetřené“ axony se stanou pro elektrické impulsy znovu vodivými. K návratu pohyblivosti dochází u myší již deset dnů po zákroku a k léčbě se používá milion nakultivovaných kmenových buněk.

Kmenové buňky lze namnožit v laboratoři

Někteří odborníci jsou k publikovaným výsledkům mírně skeptičtí a poukazují na to, že mnohočetná skleróza u myší není přesným odrazem nejčastější chronické mnohočetné sklerózy lidí. Poukazují i na to, že pokud by zákrok měl být úspěšný, bylo by potřeba aplikovat kmenové buňky pacientovi v časném stádiu choroby a to je často nerozpoznáno. A konečně namítají i možné riziko, které by s sebou mohla nést aplikace kmenových buněk do krve -  že se totiž tyto buňky nedostanou jen do mozku, ale že je krevní proud zanese i do jiných orgánů. Tato poslední výtka by ale neměla být vážným problémem, neboť při pokusu na myších byly sice po deseti dnech od zákroku pozorovány kmenové buňky v plících, játrech, ledvinách i slezině, ale po dalších deseti dnech tam po nich nezbyla ani památka.
Italové nyní připravují pokus na primátech. Mělo by k němu dojít ještě v tomto roce. V pokusu použijí kmenové buňky obdobné těm, jaké lze snadno získat z lidských fétů po interrupcích. O výsledcích pokusu Vás budeme informovat.