Bt kukuřice je populární geneticky upravená odrůda, která v sobě nese gen cry z aerobní půdní bakterie Bacillus thuringiensis, náležející k velké vývojové linii bakterií Firmicuta. Tenhle gen kóduje protein Cry, zajímavý krystalizující endotoxin, který funguje na skupiny hmyzu s dokonalou proměnou – například na motýly, dvoukřídlé nebo brouky. Bakterie rodu Bacillus rády vytvářejí endospory, trvanlivé útvary, v jejichž podobě mohou přežít nepříznivé podmínky. Bacillus thuringiensis vytváří protihmyzové proteiny Cry právě před sporulací. Není náhoda, že mimo jiné běžně žije na povrchu rostlin a také uvnitř housenek některých motýlů.
Toxinu Cry si časem povšimli zemědělci a vyrobili si na jeho bázi postřiky. Ty jsou chváleny jako přátelské vůči životnímu prostředí, protože jsou velmi specifické a podle nedávných výzkumů ke svému působení potřebují střevní bakterie cílové larvy. V poslední době se například hojně využívá postřik s kmenem Bacillus thuringiensis serovar israelensis, jako bič na larvy komárů přenášejících malárii. I on bývá veleben za přátelský vztah k životnímu prostředí.
Cry nakonec zaujal genetické inženýry, kteří jej vložili právě do Bt kukuřice. Jedním z úhlavních protivníků kukuřičných polí je zavíječ kukuřičný (european corn borer, Ostrinia nubilalis), motýl se žravými housenkami, které udělají z kukuřičných klasů a stonků řešeto. Proti zavíječi je Cry protein, konkrétně Cry1Ab ideální.
Bt kukuřice je plná endotoxinu. Když ji někdo žere, tak to schytá. Proti tomu lze těžko něco namítnout. Geneticky modifikované rostliny fungují a pěstuje se jich stále víc. Budoucnost zemědělství si bez nich prakticky nejde představit. Genetické modifikace ale bohužel mají ideologicky motivované odpůrce, kteří v tom našli smysl života.
Proto se i kolem Bt kukuřice rozvířila neuvěřitelná situace, která nápadně připomíná nálady kolem legálních a nelegálních drog. Je roztomilé, jak si v tomto případě vědci v tričkách a vědci v bílých pláštích prohodili role. Někteří environmentálně orientovaní badatelé a aktivistické skupiny se snaží za každou cenu, včetně lží a bezohledných manipulací prokázat nebezpečnost GM rostlin pro životní prostředí, zatímco laboratorní vědci jim zatím poněkud sterilně oponují.
Na přelomu tisíciletí proběhla hysterická, ale poučná kampaň kolem motýla monarchy stěhovavého (monarch butterfly, Danaus plexippus). Nejprve se psalo, jak je pyl Bt kukuřice pro monarchy nebezpečný, pak šest obsáhlých studií potvrdilo, že je to z mnoha důvodů nesmysl. Pokusy kompromitovat Bt kukuřici a s ní vlastně veškeré genetické modifikace ale neustávají, naopak. Je na nich vidět krásná asymetrie typická právě pro studie drog. Pokud se zjistí sebemenší problém nebo riziko, ihned o tom ví celý svět. Když se ukáže, že nic zlého nehrozí nebo že naopak hrozí nesporný přínos, je najednou ticho,že by byla slyšet i elektroforéza.
Nejnovější útok na Bt kukuřici přichází z vodních ekosystémů. Vědci z amerických univerzit Loyola University Chicago, University of Notre Dame, Indiana University a Southern Illinois University několik let usilovně hledali negativní vliv Bt kukuřice na vodní organismy. Jak se říká, kdo hledá, najde, takže nedávno uveřejnili zprávu, že pyl a zbytky Bt kukuřice mohou ubližovat larvám chrostíků. Obdobně jako v případě drog ponechme stranou, kolik druhů nemodifikovaných rostlin by chrostíkům škodilo stejně ne-li hůř.
U nás ve střední Evropě jsou chrostíci známí díky Ferdovi Mravencovi, každý ví, že si některé larvy chrostíků stavějí domečky. Podle autorů studie některé druhy chrostíků pojídají zbytky Bt kukuřice, které se dostanou do polních stružek a není jim z toho dobře.
Autoři dotyčné studie alarmisticky děsí, že ohrožení chrostíků znamená ohrožení celé potravní sítě kolem vody, ne-li celé přírody. Při bližším pohledu jsou kupodivu uměření, kromě výkřiků pro tisk svá vyjádření volí velmi pečlivě a jedním dechem dodávají, že neobviňují farmáře z nekalostí, ale že jenom upozorňují na další možné riziko Bt kukuřice.
Oheň je nicméně na střeše, protože Greenpeace a další na slovo vzatí „odborníci“ se jenom třesou na podobné případy. Je jenom otázkou času, kdy z téhle záležitosti ořežou pochybnosti, zveličí nadhozená rizika a další závažný GM problém bude na světě.
Přitom jsou na místě výhrady. Stejně jako v případě monarchů byli i chrostíci krmeni Bt kukuřicí v laboratoři a možná se ukáže, že je to celé zase kachna. Velmi sporné jsou možné následky pro potravní sítě.
Většina druhů chrostíků indikuje čistou vodu. Kdo kdy viděl vodoteče kolem polí, dejme tomu kukuřičných, těžko uvěří, že přísun geneticky modifikovaného listí kukuřice je to hlavní nebezpečí, které se v nich skrývá. Chrostíkům i jiným vodním hmyzům bezpochyby mnohem víc vadí, že jsou zahnojené jako žumpa živinami a insekticidy. Na polích s Bt kukuřicí se insekticidy stříká míň, proto je na místě obava, že v celkovém úhrnu obyvatelnosti polních stok chrostíky na tom budou chrostíci líp i přes Cry toxiny.
Ne, že by to bylo potřeba úplně zlehčovat. Pokud je to pravda a ne výmysl, je to zajímavé zjištění, se kterým do budoucna bude počítat. Nejdůležitější ale je, že i navzdory tomu přínos Bt kukuřice převažuje nad nevýhodami. K zajištění klidného spánku chrostíku v přehnojené vodě postačí obklopit pole Bt kukuřice pruhem kukuřice jiné, která tam stejně někde musí být, aby se snižovala možnost adaptace cílových hmyzů na Cry toxiny.
Loni bylo v USA kolem 35% ploch kukuřice oseto geneticky modifikovaným osivem, většina z toho Bt. Nedávno překvapivě se zjistilo, že třeba takové mšice Bt kukuřici preferují. GM věci jistě mají své dětské mouchy. Ale fanatičtí odpůrci genetických modifikací ignorují realitu. Neotravují ani tak velké koncerny, ale především vědce, kteří se snaží vyvíjet ještě efektivnější a bezpečnější modifikace.
Prameny: NSF 9.10.2007, Wikipedia