V rámci svého výzkumu vybrali deset dobrovolníků, kteří zbožňovali čokoládu, a deset, kteří sladké nikdy nevyhledávali. Po dobu pěti dnů byla testovaným jedincům podávána čokoláda, nebo placebo. Poté byly analyzovány vzorky jejich moči a krve. Všichni milovníci čokolády měli nízkou hladinu LDL-cholesterolu a lehce zvýšené hodnoty albuminu (jeden z proteinů krevní plazmy, tvoří 60 % všech plazmatických bílkovin).
Když se řekne cholesterol, spoustě lidem běhá mráz po zádech. Tento výraz často používají i „reklamní mágové“, ale co je to vůbec zač? Jedná se o látku tukové povahy, která je přirozenou součástí buněk lidského těla. Její název pochází z řečtiny (chole = žluč, stereos = pevná látka a koncovka –ol = chemické označení alkoholů). Cholesterol (C27H45OH) je znám již od roku 1784, kdy byl prvně objeven François Poulletier de la Salle ve žlučových kamenech. V těle je přenášen pomocí tzv. lipoproteinů, což jsou látky složené z tuků a bílkovin. Vzájemný poměr těchto dvou základních součástí určuje některé jejich charakteristické fyzikální vlastnosti, podle kterých je můžeme rozlišovat. Pokud lipoprotein obsahuje více tuků než bílkovin, pak má nižší hustotu než voda a označujeme jej jako LDL (low density lipoprotein = lipoprotein o nízké hustotě), pokud obsahuje více bílkovin a méně tuku, má vyšší hustotu než voda a hovoříme o HDL (high density lipoprotein = lipoprotein o vysoké hustotě). Výše zmíněný LDL-cholesterol je na rozdíl od HDL-cholesterolu považován za škodlivý. Jeho vysoká koncentrace může přispět ke vzniku různých cévních onemocnění, což je dáno ukládáním do stěn cév a následným vznikem arteriosklerózy, v horším případě infarktu, či mrtvice.
Nicméně vraťme se zase zpátky k čokoládě. U dobrovolníku z řad milovníků čokolády byly zaznamenány stejné hodnoty LDL-cholesterolu a albuminu i v případě, kdy pojídali pouze placebo. Vědci proto poukazují na výrazně odlišnou střevní aktivitu mikrobů u těchto lidí.
Kochhar, výzkumník společnosti Nestlé Research Center ve Švýcarsku, se domnívá, že tyto chuťové preference má zřejmě náš metabolický systém naprogramováné. Dalo by se tedy říci, že každý upřednostňujeme určitý typ stravy. Někdo má rád vepřo, knedlo, zelo, jiný si dá k obědu raději švestkové knedlíky.
V této souvislosti se hovoří o tzv. jídelníčku dle krevních skupin. Podle toho, jaká jste krevní skupina, je vám doporučeno, co byste jíst měli a co naopak ne. Z osobní zkušenosti vám však mohu říci, že jsem se s ním moc neztotožnila.To, co skutečně zbožňuji, bych podle jídelníčku dle krevních skupin měla zakázáno.
Vědci už dlouhou dobu vědí, že stravovací návyky se u lidí velmi liší, stejně tak v rámci různých kultur. Aby však lépe porozuměli všem souvislostem, je třeba propojit informace z mnoha oborů. Jedním z dnešních „top oborů“ je výzkum proteomů (soubor proteinů, které jsou produkované z genomu daného organismu).Výzkum proteomů zkoumá strukturu a funkci celkového souboru proteinů, které jsou produkovány našimi geny.
V budoucnu může být zcela normální, že součástí vaší návštěvy u lékaře bude analýza vzorků moči a krve, dle níž lékař určí, do jaké metabolické skupiny patříte. Nicméně Kochhar se domnívá, že spolehlivé testy budou nejdříve za pět let. Do té doby je třeba provést ještě mnoho experimentů.
Zdroje: American Chemical Society, Wikipedia, Obezita