Samečci tropické babočky Hypolimnas bolina byli na samojských ostrůvcích Savaii a Upolu na vymření. Tvořili méně než jedno procento motýlí populace. Drtivá většina samiček tu kladla vajíčka, z kterých se líhly zase jen samice. Budoucí samečci záhy hynuli.
V pozadí této „dívčí války“ stála bakterie Wolbachia. Ta žije uvnitř buněk motýlího těla. Na potomky se přenáší jen ve vajíčku. Ve spermii nemá dost místa. Proto se Wolbachia dědí jen po matce a samci pro ni představují slepou uličku. Wolbachia se naučila mnoha trikům, kterými se s touto situací vyrovnává.
U některých druhů hmyzu zajistí vývoj nových samic z neoplozených vajíček. Samci tak zcela vypadnou ze hry. V jiných případech mění pohlaví zárodků a dělá ze všech samice. U baboček ze souostroví Samoa se chová jako biblický král Herodes. Zabíjí všechny budoucí samečky. Pro motýly to představuje velkou zátěž. Polovinu vajíček kladou zbytečně, protože potomci z nich vůbec nepřijdou na svět.
Tým vědců vedený Sylvainem Charlatem z londýnské University College zjistil, že se na ostrově Upolu objevilo v květnu a červnu roku 2005 nezvykle mnoho samců. V roce 2006 už tu byl poměr mezi samci a samičkami zcela vyrovnaný. Samčí návrat se brzy projevil i na sousedním ostrůvku Savaii. Během pouhých deseti generací ztratila Wolbachia nad motýly svou moc. Co se stalo?
Charlat a jeho kolegové prokázali, že motýli jsou i nadále nakaženi bakterií. A byla to stále tatáž zabijácká bakterie, která deptala motýlí samce zřejmě déle než sto let. Na obou ostrůvcích se mezi motýly rozšířila dědičná odolnost k ničivým účinkům bakterie na potomky samčího pohlaví.
Není jasné, zda ke změně příslušného genu došlo přímo v populaci žijící na ostrůvku Upolu nebo zda se gen pro odolnost rozšířil na souostroví Samoa s motýly, kteří přiletěli z jihovýchodní Asie. Tam je dědičná odolnost k tomuto typu bakterie Wolbachia už delší dobu známá. Úžasná je především rychlost, s jakou se babočky přizpůsobily.
„Obvykle uvažujeme o přírodním výběru jako o velmi pomalém procesu, který probíhá po statisíce let,“ říká člen výzkumného týmu Gregory Hurt. „Z tohoto příkladu je však jasné, že může jít z evolučního hlediska o okamžik. Je úžasné, že jsme mohli být u toho.“
Velké změny v poměru pohlaví, jaké původně vyvolala Wolbachia u motýlů na ostrovech Upolu a Savaii, mají pro živočichy vážné následky. Ohrožují samotnou existenci celé populace, protože ta má omezené možnosti rozmnožování. Druhu těžce zkoušenému bakterií Wolbachia hrozí i větší riziko vyhynutí v důsledku nějaké další choroby. Změna v poměru mezi samicemi a samci představuje mnohem větší zásah do života než dědičné změny ovlivňující barvu těla či další tělesné znaky.
„Myslím, že je to nejrychlejší evoluční změna, jakou kdy kdo pozoroval,“ říká Sylvaine Charlat o babočkách ze Samoy. „Prokázali jsme, že když jsou živočichové vystaveni velmi silnému tlaku, jako je z rovnováhy vychýlený poměr pohlaví, pak se můžou vyvíjet velmi rychle.“
Pramen: Science