O.S.E.L. - SARS - 3. května
 SARS - 3. května
Čtyři nové kmeny viru.



Podezření, že se původce onemocnění SARS bude chovat stejně jako jeho příbuzní z řad koronavirů se potvrzuje. Koronaviry rychle mutují a mění se. Původce SARS zřejmě není v tomto směru výjimkou. Hongkongští vědci objevili u pacientů stižených „vážným akutním respiračním syndromem“ už čtyři kmeny koronaviru a nabourali tak nadějné vyhlídky na boj s celkem neproměnlivým protivníkem. Proměnlivost koronavirů je obecně velkou překážkou při hledání účinné léčby i pro vývoj vakcín. Může vážně zkomplikovat dokonce i diagnostiku, pokud větší změny postihnou tu část viru, na níž je test zacílen.


Kanadští vědci i na kongresu v Torontu zopakovali, že našli koronavirus jen u 40% pacientů se SARS. To by mohlo znamenat, že v Kanadě se už objevily kmeny, které stávající testy nedokážou odhalit. Na druhé straně ale uvádějí Kanaďané, že získali pozitivní výsledky testů i u lidí, kteří chorobou zjevně netrpí. Vyvozují z toho, že koronavirus není původcem SARS. Může jít ale o laboratorní chybu. Každý, kdo měl někdy co do činění s genetickými testy založenými na tzv. polymerázové řetězové reakci, ví, že jde o metodu sice vysoce citlivou, ale na druhé straně velmi náchylnou k chybám, kterým se říká „falešný pozitivní signál“. Stačí, aby zlomky dědičné informace viru „zamořily“ laboratoř (a to může při intenzivní práci snadno nastat), a polymerázová řetězová reakce je pak najde i tam, kde původně nebyly. Nezapomínejme ani na případ hongkongského pacienta, který po propuštění z nemocnice stále ještě hostil v těle původce SARS. To všechno je ve hře.



Nemocniční personál zachraňuje ženu, která se pokusila spáchat sebevraždu skokem z okna tajwanské nemocnice. Žena je mezi lidmi, kteří byli umístěni v karanténě po podezření  na výskyt SARS v její rodině. Už v neděli 27. dubna se v nemocnici oběsil 48letý muž poté, co se dozvěděl, že se v jeho rodině vyskytl SARS. Jak je vidět, není SARS problém jen ryze virologický, ale má i své děsivé psychologické dimenze.


  


Tito lidé držení v karanténě komunikují se svými blízkými prostřednictvím dopisů složených do vlaštovek. Taková vlaštovka může na svém povrchu nést i koronaviry, takže není divu, že nemocniční personál není tímto druhem komunikace nijak nadšen. Na druhé straně nejsou ani lidé v karanténě nijak nadšeni ze svého „vězení“ a důrazně se dožadují „propuštění na svobodu“.


Autor: Jaroslav Petr
Datum:03.05.2003