Potápění v tropech bývá jednoznačně spojováno s  tichou krásu podmořských korálových útesů. Není se čemu divit, jsou snadno dostupné, barevné a pestré, doslova přeplácané biodiverzitou a zajímavými tvory. Jen málokdo by čekal, že se v tropickém moři najde i jiné společenstvo, navíc dobře známé z chladnějších vod vyšších zeměpisných šířek.

 

 

Chaluhové lesy (kelp forests), čili mnohdy neproniknutelné porosty gigantických hnědých řas používajících k fotosyntéze chlorofyl A a C, rostou v mořích, která jsou o poznání chladnější, než tropický oceán.

 

Porosty chaluh vytvářejí prostor k životu pro mnoho dalších druhů nejrůznějších organismů, včetně charismatických vyder mořských. V mořích mírného klimatického pásu jde o jedny z biologicky nejpestřejších společenstev, díky čemuž pochopitelně jsou v hledáčku nejrůznějších ochranářských institucí.

 

Až donedávna se všichni shodli na tom, že chaluhové lesy mohou být jen v mírném nebo maximálně tak subtropickém klimatu a nikoli v tropech, protože snesou pouze chladnější vodu bohatou na kyslík a živiny. Od této domněnky byl jenom krůček k obavám o osud chaluh v důsledku změny klimatu. Nebylo nijak těžké smontovat závislost chaluh na chladné vodě s obavami z růstu teploty globálního klimatu a neštěstí bylo na světě. Globální oteplování zabíjí chaluhy, které nemají kam utéct.

 

Nedávno ovšem vyšlo najevo, že je to celé hloupost. Ekologové Michael Graham z Moss Landing Marine Laboratories v kalifornském Moss Landing a Brian Kinlan z University of California v Santa Barbaře přemýšleli o tom, jestli by chaluhy přeci jen někde v tropech nemohly růst. Za tím účelem vymysleli pozoruhodný matematický model, který uvažoval světelné poměry, živiny a teplotu vody. Model jim řekl, že by porosty chaluh ve skutečnosti mohly být na více než 23 000 čtverečních kilometrech tropických moří. Většina z těchto míst byla ve větších hloubkách, než jsou tropické korálové útesy.

 

Na rozdíl od klimatických mluvků ale autoři mohli svůj model otestovat v reálném světě. Sebrali tým vědeckých potápěčů a poněkud nedůvěřiví odjeli na Galapágy, kde jejich model předpovídal velké tropické porosty chaluh. Tam se k překvapení všech zúčastněných ukázalo, že model nelže. Badatelé to nadšeně popisují, jako když během pár minut odcestujete z tropů na pobřeží Kalifornie. Galapážské chaluhové lesy, o nichž dosud prakticky nikdo neměl ani tušení jsou vcelku podobné jako ty v mírném pásu. Jsou zajímavé, plné života a nad nimi si vesele hrají místní leguáni mořští.

 

Pro mořskou biogeografii je to dost šokující objev. Chaluhy ve skutečnosti rostou všude, jenom je zatím nikdo nehledal v tropech. Objevem dosud neznámých společenstev se také otevírá šance pro nálezy nových druhů, s trochou štěstí i třeba nějaké nové skupiny organismů.

 

 

Zároveň je jasné, že ochranáři mohou být v klidu. I kdyby teplota oceánu stoupla, chaluhy se prostě posunou níž. Celá kauza vlastně ukazuje, jak mohou být scestné obavy spojené se změnami klimatu. Pozemská příroda není a nikdy nebyla stabilní. Klima je splašený hřebec a dnes je už dost zřejmé, že nejen v dávné, ale i v nedávné minulosti se odehrály klimatické změny velkého rozsahu a velmi rychlé. Nejen že jsou srovnatelné, ale podle všeho dokonce převyšují dosavadní pozorovaný posun klimatu. Při změnách klimatu se pochopitelně tu a tam vymírá, ale takový už je život.

 

V takovém případě je ale poněkud komické obávat se, že ten současný posun vymaže přírodu z povrchu planety. Nic takového zatím nehrozí a muselo by se stát něco opravdu děsivého ve stylu výbuchu blízké supernovy, aby to bylo na pořadu dne. Chalupové lesy přežily spousty klimatických výkyvů a pravděpodobně jich ještě spoustu zažijí.

Prameny:
ScienceNOW, Daily News 25.9.2007