Studie publikovaná v Biology Letters poskytuje sondu do evoluce lidského hlasu a do tajů, kterými jsou ovlivňovány naše partnerské vztahy.
Kanaďan David Feinberg je výzkumník psycholog na McMaster University. Svět ho zná z jeho dřívějších prací, ve kterých se svými kolegy prokázali, že ženy shledávají hluboký hlas jako atraktivnější. Hluboký hlas ženám zní liběji a hodnotí jej jako dominantnější, zdravější a znějící mužněji.
Muži naopak shledávají jako atraktivnější vysoce položený ženský hlas. Vnímají ho jako hlas ženy, která bude ochotná se podřizovat, která bude ženštější, zdravější a takovou partnerku posuzují jako mladistvější.
Za novou studií se Feinberg vypravil do Afriky. Zjistil tam, že hlasoví „hloubkaři“ mají více dětí a že jejich reprodukční schopnost je větší. Výška hlasu tamních mužů je 115 hertzů. Muži s hlasem okolo 90 hertzů mají v průměru o dvě děti více, než ti, jež mluví hlasem s frekvenci 160 hertzů. Celkem bylo v pokusu 49 mužů.
Při výzkumu se nepodařilo zjistit, že by tento rozdíl v počtu potomků měl nějakou souvislost s úmrtností dětí. Proto vědec dává tuto skutečnost do souvislosti s účinkem testosteronu. Více testosteronu = hlubší hlas. Testosteron ale, jak známo, má imunosupresivní efekt.
To znamená, že muž s hlubokým hlasem a vysokou hladinou testosteronu musí mít ve skutečnosti svůj imunitní aparát vysoce funkční, protože se mu podařilo ustát nepřízeň osudu, kterou mu vysoká hladina jeho pohlavního hormonu přichystala. Zdá se, že ženy si tak podvědomě vybírají otce svých potomků, kteří jim jsou schopni předat geny vysoce funkčního obranného systému.
Feinberg v Africe pracoval s kolegyní Coren Apicella a pro svůj výzkum zaměřený na chování lidí si vybrali příslušníky kmene Hadza. Jde o jednu z posledních kultur skutečných afrických lovců. Početně jich je méně než tisíc a jejich území se nachází v severní části Tanzánie. Tento kmen si vědci vybrali proto, protože v této populaci není žádná moderní kontrola porodnosti. Zjištěné údaje nejsou zatíženy nějakou chybou,kterou by do pozorování mohly vnést trendy moderní civilizace. Na populaci primitivních lovců se vědcům podařilo zjistit celou řadu údajů. Jeden z faktů, který po vyhodnocení dat vyplynul, zní: Větší počet potomků jde skutečně na vrub položení hlasu.
Vědci si myslí, že také u našich předků šel vývoj stejným směrem a že to je důvod, proč mužský a ženský hlas zní odlišně.
Pramen: McMaster University