Nová studie, kterou uskutečnili pracovníci Státní univerzity státu Ohio zjistila, že  krátkozraké děti stráví více času studiem a čtením ze záliby. Tráví méně času sportem. Dosahují lepších výsledků v testech zaměřených na znalost čtení, jazykové schopnosti, než děti s normálním viděním. Krátkozraké děti tráví stejný čas u televize a u počítače, jako ostatní děti.
Nic z toho ale neznamená, že by rodiče měly dětem radit, aby méně četly, neboť studie také prokázala, že vliv četby na krátkozrakost vliv nemá.

Riziko vzniku krátkozrakosti závisí především na tom, zda potomek měl oba, jednoho, nebo žádného z rodičů krátkozrakého.

V případě, že oba rodiče jsou krátkozrací, třetina jejich potomků je rovněž krátkozrakých. 

Je-li pouze jeden z rodičů je krátkozraký, vyvine se krátkozrakost u  pětiny jejich potomků.

Pouze méně než desetina dětí je krátkozrakých, pokud žádný z rodičů netrpí touto chorobou.

Krátkozrakost není děděna jednoduše, poněvadž ani v případě, že oba rodiče jsou krátkozrací, nejsou všichni jejich potomci krátkozrací. Ze získaných výsledků se podařilo prokázat, že krátkozrakost je u lidí geneticky vedená porucha. Výzkumníci zmíněné univerzity v Ohio získali na další objasnění genetických znaků řídících krátkozrakost grant. Můžeme se tedy domnívat, že další poznatky o dědění krátkozrakosti na sebe nenechají dlouho čekat.
 Pramen: Journal Investigative Ophthalmology and Visual Science