Výuku chápeme jako proces, při kterém jedinec věci znalý pomáhá se seznámením s touto věcí jedinci, jenž je věci neznalý. Vyučující přitom reaguje na to, jak jeho žák nové poznatky zvládá či nezvládá. Ponechme prosím stranou situace, kdy vyučují není věci znalý nebo je mu úplně ukradené, jak si jeho žáci s učivem poradí.
Z mravenců Temnothorax albipennis by měl Jan Amos Komenský skutečně radost, protože základní principy výuky dodržují.
Když se objeví v okolí kolonie vydatný zdroj potravy, učí některé dělnice své kolegyně, kudy se ke zdroji potravy dostanou. Výuka je to moderní mravenci volí přísně individuální přístup. (A to prosím nemají rámcově vzdělávací programy. Teda jak ty to bez nich zvládnou, to je vážně záhada).
Dělnice chodí v párech. Dělnice znalá cesty provází dělnici, která u potravy nikdy nebyla, a ukazuje jí cestu. Dělnice-žákyně se učí rozeznávat jednotlivé orientační body.
Odbíhá z trasy, aby si orientační bod pořádně prohlédla a vtiskla do paměti. Tam, kde nemá s orientací problémy, upaluje, co to dá. Dělnice učitelka přizpůsobuje své tempo žákyni.
Když je třeba, tak na ni čeká. Když není na co čekat, dá se do běhu. Zjevně tak přizpůsobuje výuku možnostem a schopnostem žákyně. Výuka nese své plody. Po lekci zdolává vyučená žákyně cestu ke zdroji potravy mnohem rychleji.
Dokonce se sama ujímá role učitelky a vyučuje další žákyně. (Dá se říci, že i bez rámcově vzdělávacího plánu dosáhnou mravenci toho, že jejich žáci dokážou získané poznatky využít v praxi. Srdce ministerského úředníka by zaplesalo. Jen kdyby mravenci nějaké ministerstvo měli. Ale ty bestie se obejdou nejen bez ministerstev, ale dokonce i bez úředníků).
Objev mravenčí výuky publikovali před časem britští entomologové Nigel Franks a Tom Richardson z University of Bristol v časopise Nature. A hned si to slízli od věčných rýpalů. Ti tvrdili, že nejde o výuku v pravém slova smyslu, protože ta musí zahrnovat i klasifikaci.
Viděl snad někdo ze slovutných vědců mravence se žákajdou? Dostala nezdárná žákyně kuli či poznámku? Byl mravenčí premiant odměněn jedničkou? Ne a ne a ne. Pak tedy o žádnou výuku nejde.
V nejnovějším čísle časopisu Current Biology podává Richardsonův tým přesvědčivý důkaz o tom, že dělnice-učitelka výkon dělnice-žákyně hodnotí. Jak tedy vypadá klasifikace v mravenčím podání? Vědci provedli zajímavý experiment. Sledovali dvojici učitelka-žákyně a když si žákyně odskočila prohlédnout orientační bod, tak ji odchytili. Žákyně se k učitelce nevrátila. Co si učitelka počne?
Z let strávených ve školních škamnách se tradují zvěsti o pedagozích, kteří si nevšimli, že žáci opustili třídu a nadále zuřivě vykládali o integrování per partes před prázdnou učebnou. Mravenčí učitelka tak roztržitá není. Absence žákyně si všimne. Nějakou dobu čeká, ale pak si jde po svých. Richardson a jeho kolegové měřili, jak dlouho učitelka na žákyni čeká.
Délku čekání ovlivňovaly tři faktory. Čím delší byla předtím „lekce“, tím déle dělnice-učitelka čekala. Je tedy zřejmé, že učitelka rozeznává „pokročilou“ žákyni od „začátečnice“. Délka čekání závisela i na tom, jak cenná potrava se nabízela v „cíli“.
Mravenčí pedagog tedy opět hodnotí. Tentokrát bere v potaz, co je ve hře. Kdo si vzpomene, jakou péči nám věnovali naši učitelé před přijímačkami na střední školu nebo v maturitním ročníku, ten jistě chápe, o co tu jde.
V neposlední řadě závisí délka čekání i na dosavadním průběhu lekce. Učitelka čeká mnohem déle na velmi chápavou žákyni, s kterou postupovala k cíli rychle, než na žákyni natvrdlou, která se k cíli sotva táhla. Tady už není sporu o tom, že mravenčí učitelka skutečně vyučuje, protože přitom hodnotí výkon žákyně.
Takže Richardson a spol. statut mravenčích učitelů obhájili.
Kromě člověka zná věda už jen tři tvory, kteří skutečně vyučují. Ze savců jsou to surikaty, z ptáků timálie stračí. Mezi bezobratlými pouze mravenec Temnothorax albipennis.
Pramen: Nature, Current Biology a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Komentář Osla: Zlí jazykové tvrdí, že Richardsonovi kritici nesložili zbraně a zařadili mezi nedílné atributy výuky i třídní schůzky. Richardson prý už zahájil experimenty, které mají dokázat, že matka mravenčí kolonie komunikuje prostřednictvím zvláštního feromonu amosinu s dělnicemi-učitelkami a vyptává se jich na prospěch svých dcer.