Před 65 miliony roků praštil do země pořádný asteroid. Dopadl do oblasti dnešního Yucatanu a vyhloubil kráter Chicxulub. Podle některých odborníků se při té příležitosti poroučeli ze světa dinosauři. Podle jiných byl konec druhohorních ještěrů zapříčiněn i jinými nebo zcela jinými faktory. O srážce asteroidu se Zemí na rozmezí druhohor a třetihor ale nikdo nepochybuje.
Odkud se tohle těleso vzalo? Na tuto otázku odpovídá trio vědců William F. Bottke, David Vokrouhlický a David Nesvorný ve studii, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature. Posledně dva jmenovaní patří k nejvýznamnějším astronomům, jakými se může naše věda pyšnit. Všichni tři vědci působí na Southwest Research Institute v coloradském Boulderu, ale Vokrouhlický a Nesvorný se hrdě hlásí ke své „alma mater“ na Astronomickém ústavu University Karlovy v Praze.
Počítačovým modelováním trio vědců prokázalo, že před 160 miliony lety došlo v hlavním pásu asteroidů ke srážce dvou těles. Jedno mělo v průměru asi 170 kilometrů, druhé bylo o trochu menší a měřilo v průměru asi 60 kilometrů. Větší z těles tvořené stejnou hmotou, jaká je základem meteoritů z třídy uhlíkatých chondritů, se rozpadlo na řadu fragmentů. Ty vytvořily „rodinu asteroidů“ z nichž největší je asteroid 298 Baptistina objevený již v roce 1890 Augustem Charloisem. Odhaduje se, že Baptistina měří 13 až 30 km. Původně byla tahle asteroidová rodina pořádně početná a jejími členy byli pěkní cvalíci. Nacházelo se v ní asi 300 těles větších než 10 kilometrů a 140 000 těles větších než 1 kilometr.
Působením energie slunečního záření docházelo k stále většímu rozptylu asteroidové rodinky. Zhruba pětina velkých několikakilometrových těles se dostala na dráhu, která je vyvedla mimo pás asteroidů. Některé z asteroidů se dostaly na dráhu, která se křížila s dráhou Země a na karamboly bylo rázem zaděláno. Asi 2% těchto těles se skutečně se Zemí srazily a menší část dopadla na povrch Měsíce. Jeden z velkých fragmentů zřejmě před 108 miliony roků vytvořil na Měsíci 85 kilometrový kráter Tycho. Zhruba desetikilometrové těleso udeřilo do Země před 65 miliony roků a zanechalo po sobě 180kilometrový kráter Chicxulub, dnes zanesený mořskými usazeninami. Ve vrstvách na rozmezí druhohor a třetihor je po této kolizi dones patrná vrstvička materiálu, který se složením velice podobá složení současného asteroidu Baptistina a to je další z důkazů dokládajících správnost závěrů Bottkeho, Nesvorného a Vokrouhlického.
Pramen: Nature, Southwest Reserach Institute