Malárie je přes veškerý náš pokrok a dlouhodobé snahy výzkumníků ze všech koutů planety,  stále pohromou. Ročně má na svědomí milion lidských životů, většinou dětí.  300 milionů osob touto chorobou každým rokem vážně onemocní.

 

 

Dva pracovníci (Annabel Howard and Francois Omlin) z Centra pro fysiologii hmyzu a ekologii v Nairobi získali prostředky od finské vlády, švýcarské nadace a fondu směrovaného na životní prostředí financovaným firmou Toyota. Využili je k pokusu na třech zanedbaných vodních nádržích.

 

 

Vše se událo v západní oblasti Keni a předmětem bylo zjistit co se stane, když se do tamních vod nasadí ryba tilapie, původem z Nilu.  Vědce především zajímalo, co to provede se zastoupením larev komárů přenášejících malárii.

 

 

Tilapie je v poslední době oblíbenou rybou výzkumníků. Rychle roste, zbavuje nádrže řas a je navíc chutná. Proto jsou mnozí odborníci na potravinové zdroje přesvědčeni, že by se mohla stát prostředkem k omezení hladomoru. V řadě oblastí se za tímto účelem již také začíná chovat, například v oblasti středního východu, na pomezí Palestiny a Izraele.  Jak se ale tato ryba chová k larvám nebezpečného hmyzu, to dosud nikdo nezkoumal.

 

 

Patnáct týdnů stačilo k tomu, aby ryby larvy komárů prakticky zdecimovaly. Apetit tilapií vedl k tomu, že počet dvou rozhodujících přenašečů malárie: Anopheles gambiae a Anopheles funestus, klesl o 94%.

 

 

 

Problémem současné Keni je, že řada rybníků a vodních nádrží byla z hladu zcela vylovena a navíc jsou ve špatném stavu. Staly se jen semeništěm komárů. Jejich osazení tilapiemi by mělo snížit riziko malárie v celém regionu. Úspěch ale bude ale také záviset na tom, zda se jejich populace bude průběžně obnovovat. Jestli ti, co denně potřebují nasytit své rodiny, je nevyloví dříve, než se stihnou patřičně rozmnožit.

 

Námitky k osazování vodních ploch tilapií by nemuseli mít ani ochranáři dbající na  poškozování životního prostředí. Nejde totiž o rybu, která by pro Keňu byla cizím živočišným druhem.

 

Pokud by se přece jen stalo, že by se tilapie vymkla kontrole a stala se invazivním druhem, mají vědci ještě jedno eso v rukávu. Vlastně spíše než o eso jde o „trojského koně“.  Pohlaví těchto ryb totiž není určeno jen chromozómy XY(samec) a XX (samice), ale také hormony. Vystavením mlíčňáků (samečků) tilapií samičím hormonům proto vede ke vzniku jedinců s "nepatřičnými" pohlavními chromozómy. Totéž platí pro jikrnačky a výsledkem takových zásahů je, že sameček může mít XX chromozómy, samička XY, nebo dokonce YY.  Zavedení těchto chromozomálních trojských koní  (samic s YY chromozómy), by v populaci tilapií navodilo stav, který by vedl k postupnému snižování počtu samic. Taková populace by během několika desetiletí zanikla.

 

Pramen: BioMed Central