Ve Spojených státech se podařilo radikálně snížit počet lidí, u nichž je podezření na SARS. Američané začali počítat jen ty, kteří mají rozvinutý zápal plic a počet „možných případů“ tak rázem zredukovali z 208 na pouhých 35. Inu, i tužkou se dá se SARS zdárně bojovat. V situaci, kdy jsou k dispozici testy na onemocnění, by člověk očekával nastolení poněkud objektivnějších kritérií. Jenže SARS nebo jen fámy o něm tvrdě dopadají na ekonomiku postižených zemí, a tak je třeba s tím „něco udělat“.
Transfúzní stanice ve Spojených státech už nicméně dostaly od Food and Drug Administration echo, aby si pořádně hlídaly dárce krve. Nikdo neví, jestli se SARS přenáší i krevní transfúzí, ale riskovat to nechce nikdo. Opatrnosti není nazbyt i s ohledem na fakt, že genetické analýzy provedené kanadskými vědci odhalily přítomnost viru SARS v krvi nemocných.
Lékaři začínají pomalu sbírat informace o následcích přestálé infekce. Není to nijak povzbudivý obrázek. Například jedna z vietnamských zdravotních sester, která se nakazila od pacienta americko-hongkongského původu, sice doslova utekla hrobníkovi z lopaty, ale dobře jí stále není. Nguyen Thi Men se ocitla v kritickém stavu na umělé ventilaci, ale nakonec přežila. Stále si však stěžuje na slabost, obtížné dýchání a trpí nespavostí. Nejvážněji má však postiženu pravou nohu. Urputné bolesti v kloubech jí nedovolí končetinou ani pohnout, natož pak se na ni postavit nebo dokonce ujít pár kroků.
