Kořením paleoantropologie jsou nové nálezy a nová datování starých nálezů. Objev dalších kostí lidí druhu Homo habilis a Homo erectus na první pohled moc velkou revoluci nevěští. Jak ale dokazuje článek v Nature publikovaný klanem Leakeyů, tentokrát jsme svědky zemětřesení.
U jezera Turkana byla nalezena horní čelist Homo habilis stará 1,44 milionu roků. A to je na tohoto prvního člověka drobet pozdě. Dalším překvapivým nálezem je maličká lebka Homo erectus stará 1,55 milionů let.
Z nálezu vyplývá, že Homo habilis a Homo erectus byli současníky a žili vedle sebe nejméně půl milionu roků. Podle autorů studie v Nature to vrhá temný stín pochyb na stávající představu, podle které se Homo erectus vyvinul z Homo habilis.
Za mnohem pravděpodobnější považují Leakeyové a spol. možnost, že se oba druhy člověka vyvinuly z dosud neznámého předka. Pak by ovšem byl Homo habilis jen vedlejší, slepou vývojovou větví. Byla by to další situace, kdy vedle sebe žilo na Zemi hned několik různých druhů člověka, což nám dnes připadá poněkud nezvyklé. Naposledy tahle situace byla před nějakými 23 000 roky, kdy se vedle sebe proháněli lidé Homo sapiens a neandrtálci (pomineme-li koexistenci Homo sapiens a Homo floresiensis na indonéském ostrově Flores před 11 000 roky, jež je stále předmětem bouřlivých sporů).
Leakeyové jsou přesvědčeni, že Homo habilis a Homo erectus žili vedle sebe podobně jako dnes žijí šimpanzi a gorily v centrální Africe. Každý si vyvinul jiný způsob života, každý se živil jinou potravou. Možná měli i odlišné migrační cesty, aby se jeden druhému vyhnuli a vzájemně si nekonkurovali.
Nově objevená „miniaturní“ lebka Homo erectus nabourala představy o tom, jak tito lidé vypadali. Tak malé „erekty“ si neuměl dosud nikdo představit. Lebka patřila sice mladému, ale zřejmě plně dorostlému jedinci. Nebyla to tedy lebka dětská. Leakeyovci z toho usuzují, že samci (muži) druhu Homo erectus byli mnohem větší než samice (ženy). To znamená, že žili o dost jinak, než jsme si mysleli. Vědci si představovali „erekty“ jako tvory podobné modernímu člověku Homo sapiens –a to jak co do tvaru těla, tak i co do životního stylu.
Výrazně větší postava samců ale prozrazuje životní styl, který se zřejmě podobal způsobu života dnešních goril. Ty žijí v tlupách tvořených dospělými samicemi a jejich mláďaty pod vedením jednoho velkého, dospělého samce. Ostatní menší samci se potloukají kolem a doufají, že se jim naskytne příležitost vlézt vůdčímu samci do zelí.
Velké rozdíly ve velikosti pohlaví byly typické i pro předchůdce prvních lidí – australopiteky. Po vzniku prvních lidí ale už měla být obě pohlaví co do velikosti těla víceméně rovnocenná. Nález miniaturního „erekta“ ale tuhle představu silně naboural. Gorilí životní styl první lidé zřejmě neopustili a nějaký čas se jej ještě drželi. Žil jím zřejmě hypotetický předek lidí druhů Homo habilis a Homo erectus a zjevně i samotní „erekti“.
Britský paleoantropolog Fred Spoor z londýnské Universty College a Maeve Leakeyová při vykopávkách v Koobi Fora. Jejich nálezy vystrčily Homo habilis na vedlejší evoluční kolej.
Pramen: Nature