Tání polárního ledu vede ke konkurenčním požadavkům o přístup k arktickým zdrojům, především fosilních paliv. Podle Ruska jsou pod mořským dnem obrovské zásoby ropy, plynu a nerostných surovin.

 

Velitel mise, ruský vědec a politik Artur Čilingarov (předseda ruské Asociace polárníků a místopředseda dolní komory ruského parlamentu) pro Itar-Tass řekl: „Přistání MIR I na mořském dnu bylo hladké.“ A dodal: „Kolem nás byla žluto, žádné obyvatele moře jsme neviděli.“

 

Atomový ledoborec a výzkumná loď se dvěma speciálními ponorkami MIR I a MIR II vyplula minulý týden z přístavu Murmansk. Cílem je geologický průzkum dna oceánu v oblasti severního pólu. Expedice hledající důkazy, že toto území patří Rusku, odebírá vzorky mořského dna, flory i fauny.

 

 

Za nejnebezpečnější část cesty je považován návrat ponorky z mořského dna na hladinu. Musí připlout do místa, kde jejich expedice začala a najít mezi pohybujícími se krami místo k vynoření. Jinak hrozí, že pod arktickým ledem zůstane i s posádkou uvězněna.

 

 

Moskva již v roce 2001 argumentovala v OSN, že podmořský šelf je ve skutečnosti pouze pokračováním ruského přímořského území. Tvrzení, založené na charakteristice podmořského Lomonosova prahu, bylo zamítnuto. Proto Rusko hledá další, přesvědčivější důkazy. Jedná se o území dlouhé 1 800 km a o rozloze 1,191 miliónů km2.

 

Z politického hlediska je Arktida definována jako oblast ležící na území 8 arktických států: Norska, Finska, Ruska, USA, Kanady, Islandu, Grónska (Dánska), včetně Laponska. Mapy arktického mořského dna jsou neúplné (zejména geologické), proto jsou hranice sporné a na arktický šelf si kromě Ruska činí nárok i další státy (např. USA a Kanada již chystají náročné expedice).

 

 

Soupeření o teritoriální hranice v Arktidě zesílilo po odtávání polárního ledu, což umožňuje nové plavební trasy v této oblasti. Prezident Vladimír Putin dokonce vyslovil naléhavou potřebu Ruska zabezpečit „strategické, hospodářské, vědecké a obranné zájmy“ v Arktidě.
 

 

Mezinárodní úmluva z roku 1982 o mořských teritoriích stanovuje 12 mílovou zónu teritoriální příslušnosti k přilehlé souši a 200 mílovou ekonomickou zónu, ve které má příslušný stát výhradní těžební práva. Tato zóna může být rozšířena v případě, že se na základě geologického průzkumu prokáže příslušnost k dané zemi.

 

Severní pól v současnosti nepatří k teritoriu žádného (jednoho) státu, proto je toto území spravováno mezivládní organizací OSN - Mezinárodním úřadem pro mořské dno (International Seabed Authority).

 

 

 

Zdroj:
https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6927395.stm