O.S.E.L. - Závody spermií
 Závody spermií
Pro mikroskopickou lidskou spermii poháněnou bičíkem je 20 centimetrů v hodině celkem úctyhodný výkon. Mezi samčími pohlavními buňkami primátů nejsou ty člověčí zdaleka nejrychlejší, ale nepatří ani k nejpomalejším. Co to na nás prozrazuje?


 

Tým vědců vedený Jaclyn Nascimentovou z University of California v San Diegu porovnával rychlost spermií člověka s rychlostí, jakou se pohybují  samčí pohlavní buňky našich nejbližších zvířecích příbuzných. Výsledky zveřejněné ve vědeckém časopise Journal of the Royal Society Interface hovoří jasnou řečí. Čím promiskuitnější život primáti vedou, tím rychlejší mají spermie.

 

 
Čím promiskuitnější život primáti vedou, tím rychlejší mají spermie.


Spermie člověka porovnávala Nascimentová se spermiemi šimpanzů, makaků a goril. Makaci a šimpanzi žijí ve skupinách, v nichž  o přízeň samic soupeří najednou hned několik dospělých samců. Říjná samice se s nimi může spářit během jediné hodiny. Na druhé straně stojí gorily. Jejich tlupě tvořené dospělými samicemi a nedospělými potomky vládne jediný dospělý samec. Vůdce gorilí tlupy má na páření monopol. Člověk je svým chováním stavěn  do pozice kamsi mezi promiskuitní šimpanze a „věrné“ gorily. Tomu odpovídá i rychlost pohybu spermií.

 

 
Kofein rychlost pohybu spermií zvyšuje.

Samčí pohlavní buňky makaků a šimpanzů  se řítí rychlostí kolem 0,7 metru za hodinu. Jaclyn Nascimentová se domnívá, že jde o evoluční adaptaci na závody mezi spermiemi jednotlivých samců. U šimpanzů a makaků se v těle samice ocitají společně spermie hned několika potenciálních otců. Vajíčko ale oplodní jen ta, která se dostane k vajíčku jako první. Pro šimpanze i makaky je proto důležité, aby se jejich spermie pohybovaly co nejrychleji. Gorilí samec nemá žádné konkurenty a jeho spermie nepotřebují spěchat. Pohybují se ještě pomaleji než spermie člověka. Za hodinu jsou s to urazit asi 10 centimetrů.


Podobným výsledkem končilo o měření síly, jakou si spermie jednotlivých primátů razí cestu. Vědci zachytili jednotlivé spermie paprskem laseru. Znali tak velmi přesně sílu, která spermii drží na místě, a postupně tah laseru snižovali. Pečlivě měřili okamžik, kdy se pohlavní buňka z laserového sevření vymanila. Z toho určili, že si spermie člověka razí cestu vpřed silou 5 pikonewtonů. Gorilí spermie vyvine sílu dvaapůlkrát menší. Naopak, spermie makaka a šimpanze vyvinou sílu až desetkrát větší než pohlavní buňky muže.

 



VIDEA

Horní video (označené RATTS – Chimpanzee) ukazuje šimpanzí spermii, kterak je lovena a odchycena do laserové pasti. Jakmile je spermie „laserovou pinzetou“ chycena, začnou vědci výkon laseru  postupně snižovat. Spermii trvá 5 vteřin než se uvolní. Stačil tedy jen malý pokles výkonu laseru a spermie „silák“ ze sevření unikla.
Něco zcela jiného ukazuje video (označené RATTS – Gorilla). Spermii od nepromiskuitního druhu nehrozí konkurence a tak je gorilí spermie pomalá a slabá. Aby se z pasti dostala, museli vědci hodně zeslabit sílu sevření "laserové pinzety" aby se jí podařilo uvolnit. K útěku z pasti dochází až po 10 vteřinách.  

 


 

Rychlost pohybu a síla, jakou se spermie tlačí vpřed, jsou dány výkonem „buněčných motorů“ uvádějících do kmitavého pohybu bičík spermie. Některé chemikálie, například lék proti impotenci Viagra, aktivní složky marihuany nebo kofein, rychlost pohybu lidských spermií zvyšují. Spermie „překračující povolenou rychlost“ však nejsou při oplození výkonnější. Naopak, příliš rychlé spermie bývají defektní a můžou být příčinou neplodnosti.

 

 

 
Semenná plasma nepřichází v lidském těle na zmar. Podle Rebeccy Burchové v ní obsažené hormony pomáhají spustit ovulaci vajíčka.

Sperma jako hormonální preparát?
Při ejakulaci je spolu se spermiemi uvolňována ze zvláštních žláz i tekutina, která pohlavní buňky chrání a skýtá jim vše potřebné. Americká bioložka Rebecca Burchová ze State University of New York je přesvědčena, že tím úloha tekutiny označované jako semenná plasma nekončí. V lidské semenné plasmě se vyskytuje poměrně vysoké množství některých hormonů. V semenné plasmě šimpanzů ale zjistila Burchová těchto hormonů mnohem méně. Kde hledat příčinu rozdílu?


Podle Burchové šimpanzí samec nepochybuje o tom, zda je samice v říji a kdy může být úspěšně oplozena. Jasně mu to signalizuje její rudě zbarvené, zduřelé „pozadí“. U člověka taková zjevná signalizace chybí a muž nemá vodítko, podle kterého by určil vhodný čas pro zplození potomka. Může ale u ženy nabudit ovulaci zralého vajíčka hormony, které spolu se spermiemi dodá v semenné plasmě. Tím by své šance na početí dítěte výrazně zvýšil. Mnozí odborníci si však nejsou jisti, zda porce hormonů v semenné plasmě  pro tyto účely dostačuje.


Kofein rychlost pohybu spermií zvyšuje

Semenná plasma nepřichází v lidském těle na zmar. Podle Rebeccy Burchové v ní obsažené hormony pomáhají spustit ovulaci vajíčka.   


Autor: Jaroslav Petr
Datum:31.07.2007 06:26