AIDS se vyšplhala v žebříčku příčin hladu na třetí místo. Před ní jsou jen ozbrojené konflikty a klimatické změny. Nejnovější data ze subsaharské Afriky dokládají, že tato novodobá morová rána má tragické následky i pro tamější přírodu.
V některých oblastech přestávají být národní parky a rezervace hlídány, protože se oběťmi AIDS stali přímo strážci zvěře. Další profesionální strážci neplní své povinnosti, protože se starají o rodinné příslušníky postižené touto chorobou. Spotřeba dřeva na výrobu rakví pro oběti AIDS stoupá takovou měrou, že to vyvolalo rozsáhlé odlesňování. Ochránci přírody se snaží přesvědčit venkovany, aby začali pohřbívat mrtvé v rakvích z bambusu nebo z rákosu, protože jinak hrozí rozsáhlá devastace lesních porostů.
Pokud zemře hlava rodiny, ocitají se pozůstalí bez prostředků. Pak jim nezbude, než hledat obživu v přírodě bez ohledu na to, zda žijí uvnitř nebo mimo hranice chráněných území.
Tým jihoafrických ekologů vedený Waynem Twinem z Witwatersrandské university v Johannesburgu zkoumal život několika stovek rodin z venkova na severovýchodě Jihoafrické republiky, kde je nakažen virem HIV každý čtvrtý obyvatel. Vědci srovnávali kompletní rodiny s rodinami, kde umřel některý z rodičů a zvláště se soustředili na rodiny, kde za smrtí rodiče stálo onemocnění AIDS.
Výsledky Twineovy studie jsou alarmující. Smrt dospělého vrhá rodinu velmi rychle do hluboké bídy. Lidé ztrácejí i ty poslední finanční prostředky nezbytné pro uspokojení základních životních potřeb. Nemohou například platit elektřinu. Začnou proto kácet stromy v okolí a topit jejich dřevem. Nemají dost peněz na nákup základních potravin a obživu shánějí v přírodě. Sbírají rostliny, loví hmyz a drobné živočichy.
„Místo hovězího teď jíme kobylky,“ přiznal se Twineovi jeden z venkovanů.
Příroda subsaharské Afriky je tak vystavována o poznání silnějším tlakům, než tomu bylo před pandemií AIDS.
Twine referoval o výsledních svého výzkumu na výroční konferenci Společnosti pro ochranu přírody, která se koná v jihoafrickém Port Elizabeth. Jeho referát nebyl zdaleka jediným příspěvkem na téma ochrany přírody a AIDS.
„Jen naše organizace ztratila kvůli AIDS za posledních deset let deset zaměstnanců,“ řekl na konferenci Daulos Mauambeta, který je ředitelem Společnosti pro ochranu zvěře a životního prostředí v malawijském Limbe. „Když se podíváte do kanceláří, najdete tam místo mnoha lidí jej jejich osobní složky označené nápisem: nemocen.“
Národní parky v Malawi ztrácejí ročně dvě procenta svého personálu a na ochranu přírody jim zbývá stále méně a méně lidí. Podle Waynea Twinea má ale současná situace i pozitivní důsledky.
„Dodává to na váze hlasům, jež v současné době volají po mnohem důslednější ochraně veřejně dostupných přírodních zdrojů,“ řekl Twine v rozhovoru pro týdeník Nature. „Pokud se ti, jejichž rodiny postihl AIDS, stávají závislejšími na půdě a přírodních zdrojích, budou mít zájem o to, aby půda a příroda nebyly poškozovány.“
Na světě žije asi 47 milionů lidí nakažených virem HIV. Ročně k nim přibude 6,6 milionů nově infikovaných osob a 3,5 milionu lidí na AIDS zemře. V subsaharské Africe se počet nakažených blíží ke 30 milionům. Z toho jsou 3 miliony dětí ve věku do 15 let. Nakaženo je tu 6% všech dospělých.