Dana Spence se svými kolegy zveřejnil ve 13. čísle časopisu vydávaném Americkou společností chemiků Analytical Chemistry článek, který mění naše představy o erytrocytech. Ukazuje se, že erytrocyty nejsou jen pasivní přenašeči plynů v krvi. Uvolňují také ATP (adenosintrifosfát), molekulu, jež se jako zdroj energie účastní všech našich životních procesů. K již dříve objeveným schopnostem erytrocytů, jako je schopnost měnit svůj tvar a procházet tenkými vlásečnicemi, můžeme nyní přidat i schopnost chemické mluvy a domluvy s okolními buňkami.
Při laboratorním pozorování průchodu krvinek umělými cévami se přišlo na to, že erytrocyt uvolňováním ATP signalizuje krevním destičkám, aby produkovaly oxid dusnatý (NO). Tato molekula je v našem těle poslem, jenž má celou řadu funkcí, včetně pokynu pro dilataci cév krevního řečiště.
Komunikace mezi erytrocyty a destičkami vede ještě k dalším změnám. Když se NO z destiček uvolní, lze kromě zmíněného rozšíření cév pozorovat také příznivou změnu v samotném chování krevních destiček. Snižuje se jejich přehnaná tendence se shlukovat. Vědci přicházejí s teorií, že narušení komunikace mezi krvinkami a destičkami stojí za problémy diabetiků, kteří, jak známo, mnohem více trpí onemocněním srdce, cév a mozkovými příhodami.
Do tohoto nového pojetí narušené funkce erytrocytů zapadá i pozorovaný příznivý efekt léku Trental (účinnou látkou je pentoxifyllin) u cukrovkářů. Účinek citovaného léku totiž spočívá v podpoře uvolňování ATP z červených krvinek.
I když se to nemusí na první pohled zdát, jde o posun v pochopení toho, co diabetiky ohrožuje. Jde přitom o chorobu, která postihuje stále větší počet lidí. Dnes tato nemoc postihuje už více než 4 miliony Američanů. Téměř polovinu nemocných cukrovkou čeká neblahá zkušenost s nějakou formou poškození nervů.
Zhruba u třetiny diabetiků se vyvinou komplikace známé jako periferální neuropatie. U diabetiků s periferální neuropatií poškozuje vysoká hladina krevního cukru nervové buňky. Především se to týká drah inervujících vzdálenější části těla – prsty nohou, chodidla nohy, prsty rukou, paže. Tato poškození nervů jsou většinou nevratná a projevují se celou řadou symptomů – mravenčením, ztrátou citu, bodáním, pálením. Někdy jsou projevy zcela opačné a pacient přestane končetinu nebo její část vnímat a necítí v ní žádnou bolest.
Pochopení signálů, kterými erytrocyty korigují chování dalších "účastníků krevního provozu", může být východiskem k omezení škod, které v našich tělech páchají nemoci, jako je cukrovka.
Pramen: American Chemical Society