Pochybnosti o totožnosti původce choroby SARS vzaly za své. Na vině je zcela jistě koronavirus. Ten dostane jméno „Urbani SARS-associated virus“ čili „Urbaniho virus spojený s vážným akutním syndromem dýchacích cest“. Je to trochu dlouhé, že?  Ale nebojme se, nejspíš se ujme nějaká zkratka, např. USAV (pokud to neurazí USA) nebo USRAV (pokud se nevzbouří cudnější část českého národa).

Virus by měl být  pojmenován na památku Carla Urbaniho, který jako pracovník Světové zdravotnické organizace odhalil jedny z prvních známých případů SARS ve Vietnamu. Díky Urbanimu si svět uvědomil závažnost situace, protože Čína jako domovina viru hrála hodně dlouho pochybnou hru „na mrtvého brouka“. Bohužel, Carlo Urbani zaplatil boj v první linii se SARS životem.

Stále ještě není vyloučeno, že se na vývoji choroby podílejí i další mikroorganismy. Poškození plic při SARS se například vůbec nepodobá následkům infekce ostatními koronaviry. Lékaři ale připouštějí, že toto poškození nemusí mít  přímo na svědomí virus. Mohlo by byt důsledkem obranné reakce lidského imunitního systému na infekci virem. Při takových příležitostech totiž imunitní systém pracuje systémem „když se kácí les, létají třísky“. Spolu s viry ničí atak imunitního systému i zdravé buňky v okolí.

SARS nezná hranice, dokáže nakazit Asiaty stejně dobře jako bělochy, nebere ohled ani na ženy a staré lidi. Kupodivu ale „pardonuje“ děti. Například dětské nemocnice v centru nákazy, tedy v čínské provincii Guangdong, zatím nepřijaly jediného pacienta s diagnózou SARS. Není to výsledek tolik diskutovaného zatajování skutečností, z něhož je Čína opakovaně obviňována. Stejný fenomén pozorují lékaři i v jiných oblastech, kde se SARS vyskytl u vyššího počtu pacientů.

Dětem se SARS v drtivé většině vyhýbá. Také tahle malá Filipínka cestující na tatínkově kufru turniketem letiště v Manile má asi velkou šanci, že chorobou SARS neonemocní.

V Singapuru tvoří nemocní mladší osmnácti let jen 2,4 % celkového počtu lidí nakažených SARS. Hongkongští školáci z toho vytěžili alespoň „sarsové prázdniny“, které budou trvat nejméně do Velikonoc. V Singapuru ale radost školáků z prázdnin pomalu končí, protože školy jsou postupně opět otevírány. Podle některých lékařů však jsou děti k SARS stejně náchylné jako dospělí. Onemocnění má u nich však o poznání hladší průběh. Proto je oficiální statistiky nemusí zachytit.

To by nebylo dvakrát příjemné zjištění, protože děti by mohly působit jako rozsévači choroby. O tom, jak komplikované je takového „šířiče“ viru najít, se přesvědčili pracovníci Centrální singapurské nemocnice, kteří dlouhé dny marně pátrali po zdroji infekce, z kterého se přímo v nemocnici nakazilo 19 lidí. Nakonec se jím ukázal být hospitalizovaný šedesátník trpící hned několika chorobami. Právě „doprovodné“ choroby „zamaskovaly“ SARS natolik, že pacient šířící kolem sebe nákazu unikal pozornosti zdravotnického personálu.